Praha, 25. dubna 2022

Index prosperity: Češi jsou v solidaritě a důvěře ve společnosti na 10. místě v EU

Praha, 25. dubna 2022. Česko se v evropském srovnání solidarity a důvěry ve společnosti umístilo na desáté příčce. Podle výsledků Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny a Evropy v datech, každý pátý Čech dobrovolničí. Navzájem si důvěřuje 84 procent Čechů, dlouhodobě nízká je naopak důvěra Čechů ve vládu a instituce obecně.      

Češi reagují dobře na okamžitou pomoc, velké rezervy mají v dlouhodobé finanční podpoře

Česko zaostává ve finanční pomoci, kterou srovnává žebříček World Giving Index. Podle něj posílá peníze na dobročinnost jen čtvrtina obyvatel, což tuzemsko řadí na osmé nejhorší místo v Evropě. „Češi patří mezi štědré dárce v případě nárazové pomoci v situacích jako živelné pohromy nebo právě probíhající konflikt na Ukrajině, méně už v oblasti dlouhodobé a pravidelné podpory. Potvrzují to také výsledky průzkumu agentury Kantar pro Českou spořitelnu. Téměř 6 z 10 Čechů uvedlo, že poskytlo pomoc uprchlíkům z Ukrajiny buď osobně, konkrétně 11 procent, nebo skrze neziskové organizace, 46 procent,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, ekonomická analytička České spořitelny. S tím souhlasí i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle jeho zkušeností se pravidelnému dárcovství věnuje 15 až 20 procent Čechů. Přitom před dvaceti lety v Česku dlouhodobé dárcovství prakticky neexistovalo.

Každý pátý Čech dobrovolničí

Celkem dobře si Česko vede v oblasti dobrovolnictví. Bezplatně pomáhá téměř každý pátý, což v evropském srovnání představuje devátou pozici. Pomyslnou pomocnou ruku cizímu člověku v posledním měsíci podalo na 45 % české populace. Všechny tři složky žebříčku World Giving Index postupem času rostou a v současnosti tak pomáhá, daruje a podniká dobročinné aktivity více Čechů než například před pěti lety. „Česká společnost se vyvíjí k lepšímu ve spoustě aspektů včetně ochoty darovat. Je to i příklad toho, jak se společnost jako celek cítí a vyspívá. Je ochotna se rozdělit, chápe, že je solidarita a podpora slabších otázkou vyspělosti společnosti, nikoliv příklad slabosti. K výrazným posunům došlo kolem dluhové problematiky, inkluzi ve školství a spoustě sociálních věcí, které se posunuly a posunují kupředu,“ doplňuje Šimon Pánek.

Téměř každý Čech má někoho blízkého, na koho se v nouzi může obrátit

Nejlepšího výsledku v pilíři důvěry a solidarity Češi dosáhli v ukazateli dostupnosti osoby blízké v případě nouze. Podle žebříčku World Happiness Report patří Česku evropské prvenství. Pro srovnání Německo v tomto pilíři zaujímá celkové 7. místo, jenže z hlediska osoby blízké se propadlo až na 22. příčku. „Obecně lze říci, že dostupnost pomoci v případě, že se člověk dostane do nouze, je v naší zemi velmi dobrá. Existují však teritoriální rozdíly a obzvláště situace mimo větší města je komplikovanější. Složitá situace je v oblasti zdravotní péče pro lidi bez domova, kteří nejsou nikde evidováni a nemají zdravotní pojištění,“ upozorňuje Lukáš Curylo, ředitel organizace Charita Česká republika. Podle Curyla Česko potřebuje zásadně zlepšit oblasti jako exekuce či ochranu sociálně slabších rodin a seniorů, lidí s chronickým duševním onemocněním, závislostí či různými typy demence.

Diskriminaci migrantů považuje za problematickou 38 % Čechů, v integraci migrantů jsou Češi dvanáctí

V oblastech diskriminace a integrace migrantů jsou Češi v první polovině unijního srovnání. Diskriminaci jako problém vnímá jen 38 % Čechů. V oblasti integrace migrantů zaujímá Česko mezi zeměmi EU dvanáctou příčku. „Češi jsou obecně, na základní úrovni, průměrně tolerantní národ. Ale protože máme malou zkušenost s cizinci odlišné kultury, náboženství či barvy pleti, jejich příchodu a integrace se bojíme,“ vysvětluje analytik ústavu STEM Nikola Hořejš. V tomto ohledu je zajímavý pohled na Švédsko a Finsko, které v integraci zaujímají první a druhou příčku, zatímco kvůli diskriminaci jim připadají pozice 20 a 24. Větší otevřenost státu tak může vést k etnické nesnášenlivosti mezi občany.

Nová vláda se těší větší důvěře, Češi věří i svým sousedům

„Oblastí, ve které má Česko největší prostor ke zlepšení, je důvěra vládě a institucím obecně. S nástupem současné vlády se situace podstatně zlepšila. Fialově vládě nyní důvěřuje na 45 % české populace, což je nejvyšší výsledek za posledních deset let,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění Češi moc nevěří ani neziskovým organizacím. Tato důvěra se dlouhodobě v Česku pohybuje kolem 40 %. Výrazně jiná situace panuje v oblasti obecné důvěry ve společnosti. Beze strachu ze sousedství bydlí na 84 % Čechů, což je naprosto totožný výsledek, kterého na sdílené dvanácté příčce dosahuje i Slovensko a Slovinsko. Nejhůře v tomto ohledu dopadli Řekové, kteří lidem ve svém okolí důvěřují jen v 66,4 % případů. „Ačkoliv Češi obecně málo věří institucím, vysoké důvěry se dostává armádě. Dle údajů posledního průzkumu Eurobarometer jí věří 86 % obyvatel, což je mezi státy EU třetí nejvyšší podíl. Důvěra v armádu je v Česku dlouhodobě na vysoké úrovni. Společnost ji vnímá velmi kladně v situacích, jako jsou živelné katastrofy či pomoc armády při pandemii koronaviru,“ doplňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Svoboda na druhé koleji

V celkovém vnímání důvěry a s ní spojené svobody hraje velkou roli vnímání korupce. Horší situace než v Česku panuje podle respondentů pouze v osmi unijních státech. V Dánsku či Finsku korupce problémem téměř není, na rozdíl od východu Evropy, zejména v Maďarsku nebo Bulharsku. O moc lepší není v Česku ani situace kolem svobody tisku a soudů. V žebříčku Reportérů bez hranic česká média získala 23,4 „trestných bodů“ ze 100, což Česku v EU opatřilo 19. místo a soudy vnímá jako nezávislé pouze 51 % Čechů, což znamená 16. příčku. Petr Leyer, ředitel české pobočky Transparency International k tomu dodává: „Problém vidím ve snahách některých politiků zasahovat do nezávislosti veřejnoprávních médií a pak ve vlastnické struktuře velkých soukromých mediálních domů. Značná část je jich vlastněna buď určitými vlivovými skupinami a využívána mimo jiné k prosazování jejich ekonomických a politických zájmů. Nebo jejich vlastnictví není transparentní, takže nevíme, kdo za nimi stojí a jaké má další zájmy a aktivity.“