Metodologie

Výsledky každého z pilířů počítáme pomocí přibližně deseti indikátorů, které se k dané problematice vztahují. Tato data čerpáme z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN.

Každou metriku přepočítáváme podle pořadí, na kterém se státy evropské sedmadvacítky umístily a stejným způsobem docházíme i k výsledkům každého z deseti pilířů. Každý indikátor hodnotíme stejnou vahou, aby nedocházelo ke zvýhodnění či upozadění některé ze proměnných.

Obdobným způsobem, jakým vypočítáváme výsledky každého tematického pilíře, pak na konci roku propočítáváme i výsledný Index Prosperity Česka, který se pak zakládá na bezmála stovce metrik.

Stav ekonomiky

9.

Ekonomika země s její prosperitou velmi úzce souvisí. Zároveň jde však o velmi komplexní oblast, která se dá zkoumat z mnoha úhlů. Proto se kromě HDP zaměřujeme i na ekonomickou komplexitu, přidanou hodnotu či robotizaci.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

  • 1) Ekonomická komplexita: Jedná se o ukazatel, který pravidelně sestavují organizace jako např. OEC (The Observatory of Economic Complexity) či Harvard University. Ukazatel měří míru diverzifikace ekonomiky. Čím větší počet produktů z různých ekonomických odvětví země exportuje, tím v indexu vychází lépe. Na posledních příčkách indexu se umisťují státy, jejichž export tvoří především jedna komodita (např. ropa).
  • 2) Hrubý domácí produkt/Hrubý národní důchod: Ukazatel měří vztah HDP, což je přidaná hodnota vytvořená v dané zemi (plus nevelká položka týkající se daní), a HND coby objem hodnoty získané obyvateli Česka. Pro Index jsme použili podíl těchto ukazatelů. Čím více se hodnota ukazatele blíží (či překračuje) úroveň 100 %, tím lepší je umístění země v Indexu.

    Vysvětlení pro ČR (cca 96 %, 6. nejmenší podíl v rámci EU): V ČR se toho vytvoří výrazně víc, než kolik skrze zisky a mzdy získají obyvatelé Česka. Rozdíl přitom nespočívá jen v odlivu dividend do zahraničí, ale také například ve stanovování nízkých vnitropodnikových (či vnitroskupinových) nákladů a cen za zboží, služby, software, vývoj či licence mířící od českých dceřiných společností k zahraničním matkám, či pro zahraniční vlastníky výhodné půjčky od jejich tuzemských společností (a naopak).

  • 3) Hrubý domácí produkt na osobu: Ukazatel hrubého domácího produktu na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly. Tím je zohledněna rozdílnost cenových hladin mezi jednotlivými zeměmi.
  • 4) Hrubá přidaná hodnota k celkové produkci: Jedná se o podíl hrubé přidané hodnoty vyprodukované všemi sektory ekonomiky v dané zemi a celkové produkce. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o ekvivalent hrubé marže v podnicích (přidaná hodnota/celkový obrat).
  • 5) Míra inflace: Je vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců. V Indexu měříme vzdálenost míry inflace od 2% cíle (vysoká míra deflace je v ekonomice stejně škodlivá, jako vysoká míra inflace).
  • 6) Míra investic vůči HDP: Vyjádřeno jako tvorba hrubého fixního kapitálu (pořízení nových hmotných a nehmotných aktiv; stroje a zařízení, práva duševního vlastnictví apod.) vůči HDP. Čím větší je tento podíl, tím v rámci výsledků Indexu lépe. Je však důležité sledovat také do jakých oblastí investice směřují.
  • 7) Počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců: Jedná se o ukazatel, který pravidelně sleduje Mezinárodní federace robotiky (IFR). Vyjadřuje počet průmyslových robotů na 10 000 zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu.
  • 8) Přidaná hodnota vývozu/celková produkce: Jedná se o přidanou hodnotu (její podíl, proto %), která z exportu zůstane v dané zemi (tzn. rozdíl mezi hodnotou exportu a hodnotou mezispotřeby). Ukazatel v procentech měří a publikuje OECD.
  • 9) Přímé zahraniční investice: V Indexu jsou zohledněny jak příchozí, tak odchozí zahraniční investice. Nelze totiž říci, že čím větší míra příchozích (tzv. “inward”) zahraniční investic, tím pro danou zemi lépe. Proto v ukazateli zohledňujeme také odchozí (outward) investice. V obou případech se jedná o stav investic (stock).
  • 10) Veřejný dluh vůči HDP: Míra zadlužení země vyjádřená jako podíl na HDP.

Kvalita vzdělávání a výzkumu

13.

Vzdělání je naprostý základ pro vyspělou společnost. Česko proto s ostatními zeměmi srovnáváme i v tom, jak si Češi stojí ve vzdělání, digitální gramotnosti nebo jak stát finančně podporuje vzdělávání a vědecký vývoj.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

  • 1) Výdaje na vzdělávání: Ukazatel, kterým porovnáváme státní výdaje na vzdělávání. K výpočtu Eurostat využívá HDP jednotlivých zemí, ke kterému vztahuje výdaje, kterými státy podporují vzdělávání. Čím větší je tento podíl, tím lépe se země v rámci výsledků indexu umisťuje.
  • 2) Výdaje na výzkum: Ukazatel, kterým porovnáváme celkové výdaje (veřejné i soukromé) na výzkum a vývoj. K výpočtu Eurostat využívá HDP jednotlivých zemí, ke kterému vztahuje výdaje, kterými státy podporují výzkum. Čím větší je tento podíl, tím lépe se země v rámci výsledků indexu umisťuje.
  • 3) Užívání internetu: Index DESI porovnává digitální dovednosti a prostředí napříč Evropou. Jeho data jsme využili pro srovnání uživatelských schopností, které se týkají internetového prostředí. Do Indexu prosperity Česka jsme tak využili skóre států v kategoriích základních a pokročilých internetových dovedností (vyhledávání informací, komunikace, řešení problémů, vytváření obsahu, atd.) i základních softwarových dovedností (využívání softwaru, pokročilejších tabulkových funkcí, prezentací či základních znalostí programovacího jazyka).
  • 4) Účast dospělých na vzdělávání: Data Eurostatu ukazují i to, jak se dospělí (od 25 do 64 let) účastní vzdělávání a speciálních vzdělávacích kurzů. Výsledky jsou vyjádřeny v procentech dané populace a ukazují, jaká část dospělých se v posledních čtyřech týdnech před proběhnutím průzkumu takové aktivity účastnila.
  • 5) Spolupráce firem s univerzitami: Tento indikátor je jednou ze součástí takzvaného Global Innovation Index. Pomocí dotazníkového šetření se výzkumníci ptali, jak moc spolupracují soukromé firmy a univerzity. Na základě odpovědí země získaly skóre, které jsme posléze využili i v Indexu prosperity Česka.
  • 6) Počet udělených patentů: Indikátor vychází z údajů společnosti World Intellectual Property Organization (WIPO), která sbírá data o udělených patentech v jednotlivých zemích. Abychom dosáhli vyrovnaného srovnání, přepočítali jsme počet udělených patentů na obyvatelstvo jednotlivých států. Index tedy počítá s počtem patentů na milion obyvatel.
  • 7) Mladí s terciárním vzděláním: Indikátor jsme zaměřili na populaci jednotlivých evropských států ve věku 25–34 let. U té jsme pomocí dat Eurostatu zkoumali, kolik procent této generace má dokončeno terciární vzdělání, tedy vysokou školu či vyšší odbornou školu. Čím vyšší tento poměr byl, tím lépe se země v indexu umístila.
  • 8) Kvalita univerzit: Pro srovnání kvality univerzit jsme využili žebříčku World University Ranking, který srovnává celkem 867 nejlepších světových univerzit, a to v celkem dvaceti indikátorech. Ty se dají sloučit do čtyřech základních oblastí, kterými jsou výuka, výzkum, mezinárodní spolupráci a finanční udržitelnost. Spojením těchto oblastí univerzita získává skóre, které vyjadřuje její kvalitu. Pro potřeby Indexu prosperity Česka jsme využili instituce, které získaly alespoň 50 bodů ze 100. Počet těchto institucí jsme přepočítali na milion obyvatel jednotlivých států. Ve srovnání však chyběly univerzity Kypru, Lucemburska a Malty, pro které jsme využili srovnání společnosti THE.
  • 9) Inovační potenciál: Zde jsme Global Innovation Index využili ještě jednou, tentokrát však v jeho plném rozsahu. Publikace srovnává světové země v sedmi různých kategoriích, které se rozpadají na menší indikátory. Global Innovation Index hodnotí například politické prostředí, lidský kapitál, vzdělávání, investice, ekologii a řadu dalších oblastí.
  • 10) Čtení, matematika a vědy: OECD se podílí na sestavování žebříčku PISA, který hodnotí vzdělávací prostředí v jednotlivých státech. V Indexu prosperity Česka jsme využili srovnání schopností studentů ve čtení, matematice a  přírodních vědách. Každá země ve srovnání získala určitý počet bodů v každé z těchto oblastí, které odpovídají průměrným dovednostem studentů. V Indexu prosperity Česka jsme tyto tři kategorie spojili a čím vyššího výsledku země dosáhly, tím lepší umístění získaly. OECD se podílí na sestavování žebříčku PISA, který vzdělávací prostředí v jednotlivých státech. V Indexu prosperity Česka jsme využili srovnání schopností studentů v oblastech čtení, počítání a přírodních věd. Každá země ve srovnání získala určitý počet bodů v každé z těchto oblastí, které odpovídají průměrným dovednostem studentů. V Indexu prosperity Česka jsme tyto tři kategorie spojili a čím vyššího výsledku země dosáhly, tím lepší umístění získaly.

Solidarita a důvěra ve společnosti

10.

Prosperita není jen o financích, ale také o tom, jak se lidé k sobě navzájem chovají, jestli se respektují a pomáhají si. Do této oblasti tak patří například vzájemná důvěra lidí, míra korupce nebo kolika lidem chybí někdo, na koho by se mohli obrátit v případě nouze.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

  • Osoba blízká v případě nouze: První ukazatel pilíře s názvem Svoboda a důvěra ve společnosti je jednou ze sedmi složek srovnání World Hapiness Report. Skóre v indikátoru Osoba blízká v případě nouze se vypočítává podle základní otázky: „Pokud byste byl/a v nesnázích, můžete se spolehnout na pomoc rodiny a přátel za jakýchkoliv okolností?“
  • Darování peněz: Výsledky tohoto indikátoru vychází z žebříčku World Giving Index organizace Charities Aid Foundation. Tento index se skládá ze tří částí a každou z nich v Indexu prosperity Česka zkoumáme zvlášť. První z nich vyjadřuje, kolik obyvatel každé země v posledním měsíci před provedením průzkumu darovalo peníze.
  • Dobrovolnictví: Stejným způsobem se vyhodnocuje i druhá složka World Giving Indexu, kterou je Dobrovolnická činnost. Výzkumníci se tak respondentů ptali, kolik % z nich se v posledním měsíci věnovalo dobrovolnictví, z čehož pak vyvodili výsledek pro každou zemi.
  • Pomoc neznámému: Poslední složkou srovnání organizace Charities Aid Foundation je Pomoc neznámému. Otázka položená respondentům zněla: „Pomohli jste v posledním měsíci neznámému člověku, který pomoc potřeboval?“ I v této části výsledek značí, kolik procent populace jednotlivých zemí pomáhá.
  • Index štěstí: Tímto indikátorem se vracíme k žebříčku World Happiness Report, ze kterého jsme čerpali data pro indikátor s názvem Osoba blízká v případě nouze. Tentokrát jsme Index štěstí využili jako celek se všemi jeho komponenty. Kromě již zmíněného se v tomto srovnání počítá s HDP na osobu, předpokladem dožití, svobodou rozhodování, štědrostí, vnímáním korupce a srovnání s hypotetickou dystopickou zemí, která by odpovídala nejhorším výsledkům každé z kategorií. Čím vyššího skóre na škále 0–10 každá země v celkovém srovnání dosáhla, tím lépe se ve World Happiness Report i indikátoru Indexu štěstí umístila.
  • Důvěra v sousedství: Indikátor s názvem Důvěra v sousedství zohledňuje, kolik procent obyvatel jednotlivých zemí důvěřuje lidem v okolí svého bydliště. Zdrojem dat je průzkum Wellcome Global Monitor.
  • Důvěra vládě: Tento indikátor vychází z pravidelného průzkumu veřejného mínění v EU s názvem Standardní Eurobarometr. Výsledný poměr ukazuje, kolik % lidí důvěřuje vládě svého státu. Abychom se však ve srovnání vyhnuli zkreslení způsobenému výměnou politiků ve vládě, v Indexu prosperity Česka jsme počítali s průměrem posledních deseti let (Standardní Eurobarometr 77, 79, 81, 83, 85, 87, 89, 91, 93, 95). Tento indikátor tak spíše než důvěru v politiky ukazuje důvěru ve vládu jako instituci.
  • Svoboda tisku: Data za indikátor s názvem Svoboda tisku vychází ze srovnání vytvořeného Reportéry bez hranic. Tento index se skládá z několika složek, mezi kterými je dotazníkové šetření (např. pluralita, nezávislost, či transparentnost médií) a souhrn porušování pravidel žurnalistické praxe a práv reportérů. Čím nižšího skóre na škále 0–100 bodů státy ve srovnání dosahují, tím svobodnější jsou jeho média.
  • Vnímání korupce: Vnímáním korupce se zabývá řada neziskových organizací a pro účely Indexu prosperity Česka jsme zvolili srovnání Transparency international. Tato statistika jednotlivé státy hodnotí na škále 0–100 bodů, přičemž hypotetická stovka představuje zemi, ve které korupce takřka neexistuje. Pro sestavení žebříčku Transparency international využívá vždy alespoň tři datové zdroje z balíčku 13 průzkumů a srovnání.
  • Nezávislost soudů vnímaná společností: V případě nezávislosti soudů jsme využili pravidelný report EU Justice Scoreboard, který hodnotí efektivitu, kvalitu a nezávislost soudních systémů v jednotlivých zemích EU. Do Indexu prosperity jsme zařadili oblast nezávislosti soudů vnímanou společností. Zahrnuli jsme odpovědi, které nezávislost soudů hodnotily jako „spíše dobrou“ a „velmi dobrou“. Výsledek tedy říká, jak velký podíl obyvatel evropských zemí vnímá soudy ve své vlasti jako nezávislé.
  • Rozmach diskriminace kvůli etnicitě: Rozmach diskriminace kvůli etnicitě je indikátorem, který vychází z výsledků jednoho z nepravidelných průzkumů Eurobarometer s názvem Diskriminace v Evropské unii. Otázka pokládaná obyvatelům jednotlivých zemí EU zněla: „Jak rozšířenou vnímáte ve vaší zemi diskriminaci založenou na etnickém původu?” Lepšího umístění dosahují v Indexu prosperity Česka země s menším podílem odpovědí s vyzněním „Etnická diskriminace je v mé zemi velmi rozšířená“.
  • Integrace migrantů: Poslední součástí pilíře Svoboda a důvěra ve společnosti je Integrace migrantů, která vychází ze srovnání Migrant Integration Policy Index. Ten se zaměřuje na nastavení státu a migrační politiky vůči lidem přicházejícím ze zahraničí. Ve srovnání jsou zahrnuta lidská práva, pracovní příležitosti, začleňování imigrantů do společnosti atd. Čím vyšší skóre země na škále 0–100 bodů získala, tím lepší prostředí migrantům nabízí a tím lepší umístění získává v Indexu prosperity Česka.

Stav životního prostředí

23.

Vyspělá společnost přírodu neničí, naopak jí vrací to, co si od ní bere. V této oblasti zkoumáme, jak si Česko vede v recyklaci, minimalizaci produkce odpadu, v podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny či třeba ve snižování emisí z budov a dopravy.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

  • Produkce odpadu: Tento indikátor ukazuje, kolik kilogramů komunálního odpadu na obyvatele ročně vzniká v každé z unijních zemí. Zdrojem dat je Eurostat.
  • Míra recyklace: Eurostat je i zdrojem dalšího indikátoru, který se věnuje komunálnímu odpadu. Tentokrát jde o míru recyklace, která značí, jaký podíl komunálního odpadu je každý stát schopen úspěšně zrecyklovat.
  • Emise z vytápění domácností: Zdrojů emisí skleníkových plynů je celá řada a do čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka jsme zařadili jen vybrané.. Prvním z  významných zdrojů emisí je vytápění a ochlazování budov. Tento indikátor vychází z dat Eurostatu a ukazuje, kolik kilogramů skleníkových plynů z vytápění a ochlazování domácností připadá na jednoho obyvatele každého státu.
  • Emise z dopravy: Dalším významným znečišťovatelem je doprava. Abychom postihli veškeré emise skleníkových plynů z této oblasti, rozhodli jsme se sloučit emise z průmyslové dopravy (do které Eurostat započítává i skladování) i z osobní dopravy domácností. Indikátor se opět počítá v kilogramech skleníkových plynů na obyvatele státu.
  • Emise z průmyslu: Dalším zdrojem znečištění je samotný průmysl. I zde jsou jednotkou kilogramy skleníkových plynů na obyvatele.
  • Emise z využívání půdy a lesnictví: Emisemi z využívání půdy a lesnictví označujeme ty, které OSN shrnuje zkratkou LULUCF. Touto zkratkou se označuje inventarizace skleníkových plynů pomocí půdy a lesnictví. V případě záporné hodnoty LULUCF jsou lesy a půda schopny pohltit dostatečné množství emisí. Pokud je však tato hodnota kladná, ukazuje tento indikátor emise v ekvivalentu milionů tun CO2, které už daný stát není schopný svými lesy a půdou pojmout.
  • Emise skleníkových plynů na obyvatele: Důležité je kromě původců emisí sledovat i jejich dopady. Proto jsme se ve čtvrtém pilíři zaměřili i na množství emisí skleníkových plynů na obyvatele. Ty Eurostat uvádí v tunách emisí ekvivalentu CO2.
  • Znečištěné ovzduší ve městech: Kromě emisí na obyvatele sledujeme i to, jaký dopad mají emise na ovzduší v evropských městech. Zaměřili jsme se na nebezpečné mikroskopické částice menší než 2,5 mikrometrů, které byly Evropskou agenturou pro životní prostředí naměřeny v městských aglomeracích. Právě tyto částice o nejmenším rozměru jsou pro lidské zdraví nejnebezpečnější.
  • Úmrtí způsobená znečištěným ovzduším: Do výsledků pilíře životního prostředí jsme zahrnuli i úmrtí, která znečištěné ovzduší způsobuje. V tomto indikátoru sledujeme úmrtí způsobená znečištěným ovzduším na 100 tisíc obyvatel.
  • Sucho: Mezi indikátory čtvrtého pilíře jsme zařadili i suchou půdu v jednotlivých zemích. Data pro tento indikátor jsme čerpali od Evropské agentury pro životní prostředí a zahrnují veškerou půdu zasaženou suchem mezi roky 2000 a 2019. Jde o podíl suché půdy na celkové ploše zemí.
  • Spotřeba vody: Na stavu životního prostředí se svou měrou podílí i spotřeba vody v jednotlivých státech, kterou sleduje Organizace pro výživu a zemědělství. Do srovnání jsme zahrnuli průměrnou roční spotřebu v m3 na obyvatele.
  • Obnovitelné zdroje v energetice: V následujících třech indikátorech už se věnujeme faktorům, které stav životního prostředí posouvají k lepšímu. Jedním z nich je i podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie v jednotlivých zemích. Zdrojem těchto dat je Eurostat.
  • Plocha zemí pokrytá lesy: Nezanedbatelnou roli hraje i plocha zemí, kterou pokrývají lesy. Ty přispívají k lepšímu stavu životního prostředí mimo jiné i díky pohlcování emisí. Podíl lesů na ploše jednotlivých zemí sleduje Eurostat.
  • Investice do životního prostředí: Pro tento indikátor sledujeme národní investice do ochrany životního prostředí, které monitoruje Eurostat. Do srovnání čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka jsme zahrnuli národní výdaje v procentech HDP každého ze států.

Úroveň bydlení

21.

Lidé by měli bydlet v důstojných podmínkách a bydlení by pro mě mělo být dostupné. V této oblasti proto srovnáváme Česko jak v podmínkách bydlení, tak i ve výši potřebných výdajů na bydlení či pořízení novostavby.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

  • Finanční dostupnost bydlení: Zdrojem dat pro indikátor s názvem finanční dostupnost bydlení je databáze Numbeo, která srovnává ceny vlastního i nájemního bydlení po celém světě. Pro data o finanční dostupnosti jsme využili  Price to Income Ratio, které porovnává mediánovou cenu bydlení s mediánovým příjmem rodin. Do výpočtu jsou zahrnuty průměrné ceny bytů v městských centrech a předměstích o rozměru 90 metrů čtverečních a rodinné příjmy Numbeo počítá jako 1,5násobek průměrného ročního platu. Čím nižší výsledek, tím dostupnější je v dané zemi bydlení.
  • Přelidněné domácnosti: Následující data zobrazují, kolik procent populace žije v přelidněných domácnostech. „Přelidněnost“ Evropská unie definuje jako případ, kdy každý pár či jedinec nemá k dispozici vlastní pokoj. Zdrojem dat je  Eurostat.
  • Domácnosti neschopné adekvátně topit: S kvalitou bydlení se pojí řada specifických ukazatelů a Index prosperity pracuje s těmi stěžejními. Prvním indikátorem, který určuje kvalitu bydlení v zemích EU, je schopnost adekvátně vytápět domácnost. Tato data publikuje Eurostat v procentech všech domácností v dané zemi.
  • Domácnosti bez hygienického zařízení: Důležitá je i dostupnost hygienických zařízení. Mezi ty Eurostat započítává vany, sprchy či splachovací toalety. Data zahrnutá do Indexu prosperity Česka tak naznačují, kolika procentům populace taková zařízení v domácnosti chybí.
  • Domácnosti, do kterých zatéká: Kvalitu bydlení zásadním způsobem ovlivňuje i to, zda do domácností zatéká. Do tohoto indikátoru Eurostat zahrnuje procento populace, které bydlí v domácnosti s děravou střechou, vlhkými zdmi, podlahou či základy nebo s plesnivými okenními rámy a podlahou.
  • Počet bytů a domů na tisíc obyvatel: Tento indikátor ukazuje, kolik bytů či domů připadá v dané zemi na tisíc obyvatel. Zdrojem dat je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
  • Výdaje na domácnost: Další součástí pilíře Bydlení Indexu prosperity Česka je indikátor, který popisuje podíl výdajů domácností, které jsou spojeny s jejím chodem. Jsou zde zahrnuty poplatky za bydlení, náklady na vodu či energie. Zdrojem dat je Eurostat.
  • Délka stavebního řízení: Součástí pilíře Bydlení je i průměrná délka stavebního řízení, která se v jednotlivých státech Evropy zásadním způsobem liší. Data sbírá Světová banka, která je dosud prezentovala v každoročním žebříčku s názvem Doing Business.
  • Investice do rezidenční výstavby: Následujícím datasetem Eurostat sleduje výši hrubého fixního kapitálu (investic), který směřuje do výstavby rezidenčních budov. Ukazatel je vyjádřen v poměru k  HDP každé země EU.
  • Nadměrné výdaje na bydlení: Ukazatel udává podíl domácností, které vynakládají nadměrné výdaje na bydlení (více než 40 % svého disponibilního příjmu). Eurostat data sleduje pro města, příměstské oblasti i venkov. Pro potřeby Indexu prosperity Česka využíváme průměr všech tří hodnot za poslední dostupný rok.
  • Cena novostavby: Následující indikátor je indexem Eurostatu, který vyjadřuje, jak se změnila cena novostavby v roce 2021 (u některých zemí 2020) oproti roku 2015 (rok 2015=100). Hodnoty nad 100 tedy značí zvýšení ceny novostavby a hodnoty pod 100 naopak.
  • Počet municipalit: Indikátor udává počet samosprávných celků na 100 tisíc obyvatel. Větší počet s sebou nese obtížnější správu a menší prostor pro rychlá a efektivní řešení. I proto Index prosperity vyhodnocuje větší podíl samosprávných celků na obyvatelstvo jako problematičtější.
  • Výhodnost nájemního bydlení: Pro vyhodnocení výhodnosti nájemního bydlení využíváme dat databáze Numbeo. Ta kromě finanční dostupnosti srovnává i to, zda se více vyplatí bydlet v nájmu, či si pořídit vlastní bydlení. Nižší výsledek značí, že je výhodnější bydlet „ve svém“ zatímco vyšší číslo znamená, že je výhodnější bydlení v nájmu. Do výpočtu nejsou započteny daně či výdaje na údržbu nemovitostí.

Harmonogram témat

  • Stav ekonomiky únor 2022
  • Kvalita vzdělávání a výzkumu březen 2022
  • Solidarita a důvěra ve společnosti duben 2022
  • Stav životního prostředí květen 2022
  • Úroveň bydlení červen 2022
  • Úroveň infrastruktury červenec 2022
  • Kvalita trhu práce srpen 2022
  • Finanční zdraví září 2022
  • Prostředí pro podnikatele říjen 2022
  • Rozvoj zdraví a bezpečnosti listopad 2022