12. 10. 2022

Prostředí pro podnikatele

Sdílejte článek Prozkoumejte výsledky
Pozice Česka v Evropě 21.

Prostředí pro podnikatele

České podnikatelské prostředí patří v EU k podprůměrným. Založení vlastní firmy u nás trvá až 25 dní, brzdí ho složitý proces

Kondice českého podnikatelského prostředí odpovídá 21. místu v Evropské unii. Vyplývá to z říjnového Indexu prosperity Česka. Vůbec nejhůř si Česká republika vede v hodnocení podmínek pro založení podnikání, které jsou u nás nejméně příznivé z celé EU. Založení vlastního podnikání v tuzemsku totiž trvá až 25 dní, což je druhá nejdelší doba mezi evropskými zeměmi. Zároveň je pro založení firmy potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích. Oproti ostatním členským státům je v Česku také relativně menší počet startupů, a to pouze 131 na milion obyvatel, což odpovídá 21. místu v EU. Právě startupy přitom mají velký potenciál proměnit Česko z „montovny na mozkovnu“.

Česká republika se umístila v pilíři Podnikatelské prostředí Indexu prosperity Česka na 21. místě z unijní sedmadvacítky. K pořadí blížícímu se konci tabulky přispívá především málo příznivé prostředí pro založení podnikání. Současně má Česká republika poměrně nevyužitý potenciál, pokud jde o počet startupů. Disponujeme také nízkou tržní kapitalizací. „Oproti ekonomikám, jako jsou USA, Japonsko či Švýcarsko, je celý evropský, natož český, kapitálový trh, ze kterého by mohly společnosti čerpat prostředky, málo rozvinutý. Tržní kapitalizace EU – tedy celková hodnota akcií evropských firem – v poměru k HDP, dosahuje jen něco málo přes 50 %. Zatímco v USA je to téměř 200 %, a ve Švýcarsku dokonce 270 %. Z jednotlivých zemí EU dosahuje největšího podílu obchodovaných akcií vůči HDP Německo (47 %) a Španělsko (38 %), v Česku to jsou necelá 2 %,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Nejlepší podmínky pro podnikání jsou v severských státech, a to ve Švédsku a Finsku. Tyto země profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny, zapříčiněných i vysokým podílem obnovitelných zdrojů. Naopak horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy.

V Česku chybí startupy, na milion obyvatel jich máme jen 131

Ačkoliv status OSVČ můžete v Česku získat za pět pracovních dní, založení firmy podle Světové banky se u nás může vyšplhat až na 24,5 dne. I proto Česko v celosvětovém srovnání podmínek pro založení firmy obsadilo 134. příčku ze 190 zemí. Firmu tedy lze založit za několik dní, ale celý proces se často protáhne kvůli jednáním s úřady. Tomu odpovídá i skutečnost, že v Česku je spíše průměrný počet firem. Na milion obyvatel zde vychází 3 897 podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž unijní průměr činí 4 060. České republice tak v EU připadá 14. místo. 

Zakládání firem a jejich řízení se ale v nedávné době zjednodušilo. Na základě směrnice Evropské unie z roku 2019 totiž měly členské země do letošního července umožnit digitální a cenově dostupné založení firmy. V současnosti by tak mělo být možné založit podnikání po celém území EU online.

Jestliže v podnikavosti je Česko spíše průměrné, mnohem horší situace je na poli startupů. Těch podle společnosti Atomico v tuzemsku působí 131 na milion obyvatel, což odpovídá 21. místu v EU. 

Ambiciózní startupy přitom mohou výrazně pomoci české ekonomice. Hrají totiž důležitou roli z pohledu přinášení inovací, což platí zejména pro oblast technologií. „Technologické startupy jsou pro ČR cestou z montovny na mozkovnu”, tedy cestou k větší konkurenceschopnosti pomoci znalostní ekonomiky. Výrazně se totiž podílí na HDP dané země a lákají nové talenty. Ne nadarmo bylo v Silicon Valley přes 30 % unicornů (soukromé začínající startupy s hodnotou přes miliardu dolarů, pozn. red.) založeno přistěhovalci,” vysvětluje Jiří Skopový, vedoucí programu Seed Starter.

Začínající podnikatelé se nejčastěji potýkají s nejistotou pravidelného příjmu a obavami z neúspěchu

Mezi největší bariéry na začátku podnikání u studentů patří obavy z neúspěchu (55 % dotazovaných), nedostatku prostředků pro start podnikání (54 %) a nejistého pravidelného příjmu (49 %). Vyplývá to z průzkumu České spořitelny a agentury Kantar. Obavy studentů podle průzkumu potvrzují i samotní podnikatelé, u nichž byla nejistota v podobě pravidelného příjmu na prvním místě (58 % respondentů), následovala obava z neúspěchu (35 %) a nedostatek financí (26 %). Nejtěžší je v praxi při rozjezdu podnikání zvládnout potřebnou administrativu, získat zákazníky a vypořádat se s nepravidelným a nejistým příjmem. K řešení nedostatku kapitálu (a obav z něj) by mohla přispět vyšší tržní kapitalizace, ta je u nás ovšem 4. nejnižší v EU. 

Jako nejefektivnější pomoc studenti vnímají především získávání zkušeností již během studia. „Za nejatraktivnější formu podpory považují studenti možnost spolupracovat ve škole na projektu, ve kterém si vyzkouší podnikání v praxi. Stejně tak oceňují přednášky lidí z praxe či možnost zapojit se do workshopu či stáže ve firmě,říká Adam Daniel, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.

Příčin nízkého počtu startupů je nicméně více než jen nedostatek prostředků: „Obecně se dá říci, že prostředí pro vznik startupů u nás není moc dobré. Nedostatky má zejména v podpoře podnikavosti na všech stupních škol a v kvalitě inkubátorsko-mentorské pomoci. Inovační centrum na velmi dobré úrovni je v Jihomoravském kraji a slušný inkubační network je v Praze, v ostatních regionech nicméně úroveň podpory startupů pokulhává. Za malým počtem startupů stojí také nižší dlouhodobá podpora, a to zejména ta nefinanční, ze strany municipalit, krajů a státu v růstových fázích firmy. Dalším faktorem je i legislativa, která není vlídná k mladým a rostoucím firmám,” říká Jiří Hlavenka, český podnikatel, investor a spoluzakladatel startupu Kiwi.com.

Situace okolo rozvoje a podpory startupů se však v Česku podle Jiřího Skopového postupně zlepšuje: „Sice nejsme na špičce, ale trend je poměrně pozitivní. Pevně věřím, že bude nadále narůstat, jelikož máme v ČR chytré hlavy, mezi které počítám zejména v tomto kontextu velmi šikovné vývojáře. Snad budeme mít i více šikovných technologických podnikatelů. Pozitivním trendem v našem regionu je rostoucí zapojení korporátního světa do světa startupů. Na Západě vidíme, že spolupráce obou světů významně pomáhá inovacím a jejich dynamice.“

V Česku je 10. nejmenší korporátní daň v EU

České podnikatelské prostředí má ale i své světlé stránky. Například naše korporátní daň stanovená na 19 % je 10. nejnižší v EU. Zde jsou patrné poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco třeba v Maďarsku tato daň činí jen 9 %, ve Francii odpovídá 25 %, a na Maltě dokonce 35 %. Na nejmenším ostrovním státě EU se však korporátní daň rovná dani z příjmu.

Tuzemské firmy také patří v unii mezi ty, které relativně významně investují do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 % HDP, což řadí Česko na 11. příčku v EU. Pro představu, ve Švédsku, ve kterém je podle výsledků tohoto pilíře Indexu prosperity Česka podnikatelské prostředí nastaveno nejlépe z celé EU, podniky do výzkumu a rozvoje firmy investují 2,6 % HDP.

Vloni také měly české firmy (s odběrem 500–2 000 MWh) třetí nejnižší náklady na elektřinu, a to 0,105 eur za kWh, přičemž unijní průměr vycházel na 0,151 eur za kWh. To se ale v poslední době dramaticky proměnilo. „Energie byly u nás řadu let velmi levné. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ale vzrostly jejich ceny v některých případech až několikanásobně. Nejen pro řadu domácností, ale i firem jsou ceny nyní likvidační,” uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Podpora státu je tedy v tomto období důležitá, klíčový nicméně bude postoj Evropské unie. „Nyní potřebujeme jednotné celoevropské řešení. Bez něj dojde k tomu, že si členské státy začnou podporovat své podniky po svém. To by způsobilo, že bohatší státy si budou moci dovolit štědřejší podporu, což sníží konkurenceschopnost českých firem,” dodává Radek Špicar. 

Do určité míry se už tak děje a firmy v zahraničí díky tamější podpoře získávají oproti těm českým konkurenčním výhodu, poukazuje na to Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR: „Okolní státy, zejména Německo, přijímají ochranná opatření pro své firmy a podnikatele, a naše firmy dlouho neměly nic konkrétního v ruce, situace se velmi komplikuje a jejich konkurenceschopnost razantně klesá. To znamená pro českou ekonomiku zdrcující ránu. Pro ilustraci – německá vláda chce dalším balíkem opatření v objemu 65 miliard eur snížit dopady vysoké inflace a cen energií na domácnosti a podniky. Podpora má zahrnovat například daňové úlevy 1,7 miliardy eur (asi 41,8 miliardy korun) pro devět tisíc energeticky náročných firem.” Kromě snížení konkurenceschopnosti bude mít tato situace i další nepříznivé důsledky. „Máme indicie, že jedním z dopadů energetické krize může být přechod nemalé části podnikatelů do šedé zóny (v některých segmentech až 80 %) – pouze hotovostní platby, švarcsystém, ‚kreativní‘ účetnictví, rozklad platební morálky apod.,” dodává Josef Jaroš.

Zahraniční firmy stojí v ČR za 43 % přidané hodnoty, v Německu jen za 19 %

Kromě zjednodušení legislativy a zvýšení podpory podnikání a startupů by podnikatelskému prostředí v Česku pomohlo zvýšení přidané hodnoty tvořené domácími firmami. Zahraniční firmy totiž v České republice stojí za 43 % veškeré přidané hodnoty, což je 23. nejvyšší podíl v EU. Například v Německu zahraniční firmy tvoří jen 19 % přidané hodnoty a ve Francii 17 %.

Česká ekonomika je z velké části subdodavatelská, kdy řada firem působí jako dodavatel koncovému výrobci. Tím přicházíme o vyšší přidanou hodnotu, marži, ale i nezávislost na odběratelích. Česká ekonomika nutně potřebuje transformaci. Té dosáhneme pomocí podpory vlastních finálních produktů a značek a investic do digitalizace a robotizace. Také proto podporujeme iniciativu Druhé ekonomické transformace, v rámci které pomáháme firmám se změnou jejich obchodního modelu směrem k finálním produktům s vyšší přidanou hodnotou,“ říká Tereza Hrtúsová.