15. 11. 2022

Rozvoj zdraví a bezpečnosti

Sdílejte článek Prozkoumejte výsledky
Pozice Česka v Evropě 3.

Rozvoj zdraví a bezpečnosti

Kvalita zdravotní péče a úroveň bezpečnosti řadí Česko v EU na třetí příčku. Trápí nás ale nezdravý životní styl a obezita

Česko obsadilo třetí příčku v pilíři Indexu prosperity Česka, který se zaměřuje na úroveň zdraví a bezpečnosti. Nad ostatní státy EU Česko posouvá 5. nejlepší dostupnost zdravotní péče, vyšší počet nemocničních lůžek či jedno z celosvětově nejlepších zabezpečení proti kyberútokům. Pokulháváme však ve fyzickém zdraví, a to především kvůli našemu životnímu stylu. Co se týká naděje dožití, je Česko v Evropské unii průměrné, a z hlediska obezity a nadváhy dokonce patří k nejslabším státům.

V desátém pilíři Indexu prosperity Češi poprvé stanuli na pomyslných stupních vítězů. Třetí příčka patří Česku v oblasti zdraví a bezpečnosti, a to i přesto, že jsme v každém z jedenácti indikátorů skončili nejlépe na páté pozici. V čele tentokrát stanulo Německo a druhou pozici obsadila poměrně překvapivě Litva, která exceluje v kyberbezpečnosti. Na chvost srovnání se (především kvůli vyšší kriminalitě) propadly některé ze severských států, které se jinak často nachází mezi premianty a vůbec nejhoršího výsledku dosáhlo Irsko.

Česká zdravotní péče je 5. nejdostupnější v EU

Ačkoliv do zdravotnictví investujeme průměrně a v EU nám v tomto ohledu náleží 13. příčka, dostupnost tuzemské péče je v porovnání se zahraničím nadstandardní (5. nejlepší). Zdravotní péči si u nás nemůže dovolit jen 0,3 % obyvatelstva. Celková dostupnost přitom zahrnuje finance, vzdálenost a čekací dobu. Vůbec nejlépe dostupnost české zdravotní péče dopadla z hlediska financí. „Český zdravotní systém zajišťuje občanům relativně širokou škálu preventivních prohlídek či vyšetření, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že jako pacient nic nehradíte. To i v rámci zemí EU není tak úplně běžné. Přesto nejsou tyto možnosti českými pacienty dostatečně využívány,“ vysvětluje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Menší finanční bariéru vnímají občané jen ve čtyřech unijních státech. 

Podstatně horší situace ve zdravotnictví panuje ve fyzické dostupnosti, tedy v tom jak to mají občané daleko k nejbližšímu lékaři. Kvůli přílišné vzdálenosti nenavštěvuje svého lékaře v případě potřeby až 5,1 % Čechů, což odpovídá 5. nejhoršímu výsledku v EU. Problém může v tomto případě spočívat v tom, že lékaři jednoduše chybí v menších obcích, a lidé tak musí dojíždět neúměrně velké vzdálenosti, jak potvrzuje i Zdeněk Kabátek: „VZP dostupnost péče sleduje dlouhodobě. Z našich dat vyplývá, že problémy se týkají skutečně zejména menších obcí či příhraničních oblastí, aglomerací s menší hustotou obyvatel či nižší kupní silou, které se pravděpodobně lékařům jeví jako méně atraktivní.“ 

Evropské zdravotnictví trápí dlouhé čekací lhůty

„Největším problémem dostupnosti napříč Unií je však čekací lhůta, kvůli které v Česku lékařskou péči nevyhledává přes 14 % populace. Ve srovnání se zbytkem Evropy jde při tom jen o lehce nadprůměrný stav,“ popisuje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Lepší umístění nám ve srovnání rozvoje zdraví a bezpečnosti zajišťuje i dostatek nemocničních lůžek. Na 100 tisíc obyvatel připadá 658 lůžek v nemocnicích, což je 6. nejvyšší poměr. V posledním Švédsku je tento výsledek pro představu třetinový. Páté nejlepší umístění Česko získává i v jinak smutné statistice kojenecké úmrtnosti, která se u nás v roce 2020 zastavila na 2,3 ‰ (tedy dvě úmrtí na tisíc živě narozených), což je opět pátý nejlepší výsledek napříč Unií.

Zdravotnictví boduje, zdraví chátrá

Kde má ale Česko paradoxně velký prostor ke zlepšení, je samotné zdraví a péče o něj. Když se zaměříme na naději dožití ve zdraví, propadá se Česko k evropskému průměru. Než se dostaví závažnější zdravotní komplikace, ve zdraví průměrně prožijeme 62 let života. Pravdou ale zůstává, že by situace mohla být výrazně horší. Stačí se podívat na Slováky, které závažné zdravotní problémy začínají trápit už po dosažení 56 let. „Lidé nevnímají zdraví jako kapitál, který dostávají a o který je třeba pečovat. Český zdravotnický systém nijak významně nemotivuje a neodměňuje chování vedoucí k prevenci nemocí. Je postaven na absolutně rovnostářském přístupu, který nedělá rozdíl mezi těmi, kdo o své zdraví pečují, a těmi, kteří nedělají nic. Na Slovensku jsou všechny zmíněné aspekty zesíleny, proto je tam celková situace ještě horší. A přitom je právě počet let strávených ve zdraví pro kvalitu lidského života mnohem významnější než absolutní délka dosaženého života, jejíž poslední pětina probíhá v České republice v trvalé nepohodě – duševní, fyzické a často v kombinaci,“ dokresluje problematiku Tomáš Šebek, chirurg a zakladatel platformy Ministr Zdraví.

Dalším závažným problémem, který Čechy dlouhodobě trápí, je obezita. BMI v hodnotě přes 30 kg/m3 má v Česku přes 19,3 % Čechů, což je 18. nejvyšší výsledek v rámci EU. Na 23. příčku se propadáme, když se zaměříme i na stádium těsně před obezitou a až 25. místo nám přísluší při sledování nadváhy, která spojuje obezitu i preobezitu. Nadváhou u nás trpí přes 58 % obyvatel, přičemž se jedná o jeden z nejvyšších podílů v EU. S tím se samozřejmě pojí řada zdravotních komplikací jako metabolická, srdeční a cévní onemocnění, vyšší riziko nádorů, psychické poruchy či přetížení pohybového aparátu. „Nárůst obezity v České republice kopíruje globální trend zejména těch rozvinutých ekonomik, kde nadbytek zdrojů nekopíruje investice do zdravého stravování, kompenzace sedavého zaměstnání prostřednictvím pohybu nebo dostatek spánku,“ doplňuje Tomáš Šebek.

Češi se nicméně podle Zdeňka Kabátka v posledních letech o své zdraví starají více. „Přesná data či statistiky k dispozici nejsou, sledovat můžeme jen dílčí aspekty, jako například obezitu v populaci, spotřebu alkoholu či počty kuřáků. Zde se v žebříčcích bohužel stále pohybujeme na nelichotivých příčkách. Podle mého subjektivního názoru se ale přístup Čechů, jejich zájem o vlastní zdraví v posledních letech přeci jenom alespoň pozvolna k lepšímu mění,“ doplňuje ředitel VZP.

Na 100 tisíc Čechů připadá 29 vážných trestných činů

Podobně dobře jako v kvalitě zdravotnictví si Češi stojí i v bezpečnosti. Není divu, podle žebříčku Global Peace Index jsme totiž osmým nejmírumilovnějším národem na světě a předběhli jsme tak například i Japonsko, Švýcarsko nebo Kanadu. „Bezpečnostní situace u nás je poměrně stabilní, možná i proto bývá Česká republika označována za devátou nejbezpečnější zemi na světě,“ vysvětluje Martin Vondrášek, prezident Policie ČR.

Zločin, násilí nebo vandalismus v okolí svého bydliště nahlásilo policii podle Eurostatu zhruba 6 % Čechů, a ještě lépe se nám daří v ohledu vážných trestných činů, jako je vražda, loupežné přepadení či sexuální napadení. Na 100 tisíc Čechů totiž připadá celkem 29 případů z této kategorie, což je 7. nejnižší výsledek v celé EU. V unijním srovnání se tak mnohem více blížíme prvnímu Kypr s poměrem 9,7 vážných činů na 100 tisíc obyvatel než poslednímu Švédsku, jehož závažná trestná činnost je ve srovnání s Českem téměř desetinásobná (284,5 trestných činů na 100 tisíc obyvatel).

„Kategorií trestných činů, v rámci níž se Česko řadí k horší polovině zemí EU, jsou krádeže motorových vozidel. Na sto tisíc obyvatel připadalo v roce 2019 celkem 63 krádeží vozidel, což byl 9. nejvyšší počet v EU,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „Počet krádeží vozidel v Česku se nicméně v posledních letech velmi výrazně snížil. Ještě v roce 2015 jsme totiž s počtem 288 krádeží na tisíc obyvatel suverénně obsazovali první příčku,” doplňuje Hrtúsová.

Bezpečnost panuje v ulicích i na webu

Podle srovnání National Cyber Security Index si Česko nestojí o nic hůř ani v oblasti kyberbezpečnosti. Na základě 46 různých metrik se české online prostředí stalo pátým nejbezpečnějším nejen v Evropě, ale i celosvětově. 92,21 bodů ze sta je lepším výsledkem, než jakého dosáhli všichni naši sousedé. V kontextu probíhajících krizí však podle policejního prezidenta kyberkriminalita sílí. „Zaznamenáváme nárůst závažnosti a sofistikovanosti trestné činnosti a zejména její přesun do kyberprostoru. Důvody tohoto trendu mohou být různé a bezesporu mezi ně patří i pokles životní úrovně některých skupin obyvatel vlivem vysoké inflace a s tím související zvyšující se míra nejistoty. Na nejistotu a obavy z budoucnosti výrazně působí nepříznivá geopolitická situace v Evropě související s agresí Ruska vůči Ukrajině a v neposlední řadě také nelegální migrace přes naše území směrem do západní Evropy,“ popisuje současné trendy Martin Vondrášek.

Závažnost útoků potvrzuje i Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen, která zastřešuje značky Avast, AVG, Norton a další. „V Česku stále blokujeme přes 100 milionů unikátních útoků ročně. Poměrně často tu vidíme vyděračské útoky prostřednictvím ransomwaru. Stále více na české uživatele útočí hrozby především typu phishing a scam.“ Vlček zároveň dodává upozorňuje, že kromě útoků na běžné uživatele se hackeři často zaměřují i na státní instituce, jejichž kyberochrana by mohla být na výrazně lepší úrovni: „Zabezpečení sítí v českých státních institucích se velmi liší a bohužel velmi často nebývá prioritou, IT oddělení jsou často podfinancovaná a nemají dostatek kvalifikovaných lidí, kteří by se o bezpečnost starali. Problémem je také to, že jednotlivá státní zařízení si vytvářejí vlastní bezpečnostní řešení, vzájemně příliš nespolupracují a stát jim v tomto ohledu neposkytuje dostatečnou podporu.“

O poznání hůř jsme na tom podle Eurobarometru v online bankovních podvodech a podvodech s platebními kartami. S něčím takovým se v minulosti setkalo 6 % Čechů, což nás v EU řadí k průměru. „V posledním roce jsme mezi různými formami phishingu (podvodné získávání citlivých údajů přes internet, pozn. red.) zaznamenali výrazný nárůst podvodných telefonátů, takzvaného vishingu, který se v meziročním srovnání zvýšil šestinásobně,“ vysvětluje Josef Rech, šéf bezpečnosti České spořitelny. „Celkový počet podvodných útoků ve srovnání s předchozím rokem sice dramaticky nevzrostl, nicméně počet útoků skrze elektronickou komunikaci (SMS, e-mail či komunikační aplikace) se zdvojnásobil.“ 

Osvěta a prevence jako účinná zbraň proti kyberzločinu

Nejslabším článkem obrany proti phishingu a dalším kyberútokům je podle Josefa Recha lidská důvěřivost. „Neustále vylepšujeme naše systémy a hledáme cesty, jak podvodům zabránit a klienta včas varovat. Pořád ale platí, že ať budeme mít sebelepší technologie, které zaručí bezpečnost klientů, nejslabším článkem zůstává lidský faktor,“ vysvětluje expert na kyberbezpečnost. Čechům tak pomáhá prevence, osvěta a informační kampaně v oblasti kyberbezpečnosti, aby se v online světě chovali bezpečněji. 

Důležitost prevence v boji s kyberzločinem zdůrazňuje i Martin Vondrášek, prezident Policie ČR: „V rámci organizačních změn služby kriminální policie a vyšetřování jsme vytvořili Národní centrálu proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Tento útvar s celostátní působností se zaměří na odhalování a objasňování útoků na kritickou informační infrastrukturu a další nejzávažnější formy kybernetické kriminality. […] Velký důraz klademe v souvislosti s kybernetickou kriminalitou na preventivní aktivity realizované ve spolupráci s dalšími státními a soukromými subjekty.“

Bezpečnost je základním předpokladem prosperující společnosti, ať už se jedná o úroveň kriminality, bezpečnost v online světě, energetickou či celkově národní bezpečnost. Právě výše prostředků, které do obrany investujeme, je však ukazatelem, ve kterém dlouhodobě zaostáváme. Podle plánů Ministerstva obrany by se však investice do armády a obrany měly v příštích letech zvýšit.