27. 1. 2022

Stav ekonomiky

Sdílejte článek Prozkoumejte výsledky
Pozice Česka v Evropě 9.

Stav ekonomiky

Česká ekonomika je devátá nejlepší v Evropě. Vynikáme v diverzifikaci výroby. Silnou pozici devadesátých let nám kazí nízká přidaná hodnota a přechodně vysoká inflace

Zatímco v devadesátých letech měla česká ekonomika potenciál zařadit se mezi světovou špičku, nyní těsně převyšuje evropský průměr. Aktuálně třetí nejvyšší inflace v EU a nízká přidaná hodnota jsou hlavními důvody, proč Česko skončilo na devátém místě v průzkumu Evropy v datech a České spořitelny. Česká ekonomika naráží na své limity a vyžaduje restrukturalizaci. Nejvíce by jí podle předních českých ekonomů pomohla digitalizace veřejného sektoru a investice do vzdělávání a robotizace.

S pádem komunistického režimu se Česká republika stala konkurenceschopnou ekonomikou, která byla v některých ohledech na podobné úrovni jako úspěšné ekonomiky zemí s dlouholetými zkušenostmi na otevřeném trhu. „Náš transformační model z devadesátých let, založený na rychlém otevření se světu, masivním přílivu zahraničního kapitálu, levné a kvalifikované pracovní síle, kvalitní infrastruktuře a atraktivní geografické poloze se už ale vyčerpal. Zbyla z něj jen ta výhodná poloha,” komentuje potřebu nového transformačního modelu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Devátá nejsilnější ekonomika

V současnosti však uzavíráme první desítku desítku evropských ekonomik, jak ostatně vyplývá z prvního pilíře výzkumu s názvem Index prosperity Česka. Ačkoliv se v některých zkoumaných oblastech Česká republika objevuje na pomyslných stupních vítězů, výš než na deváté místo se v žebříčku neposouvá především kvůli nízkému podílu národního důchodu na HDP a nízké přidané hodnotě dané přílišným napojením na dodavatelské řetězce a malým podílem produkce konečných výrobků.

„Ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele je v ČR vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku a jsme jen kousek za Velkou Británií. To je skvělý výsledek ekonomické transformace v 90. letech. Nicméně od roku 2008 tempo dohánění německé úrovně výrazně zpomalilo. Hrozí nám chycení se do pasti ekonomiky středních příjmů. Česká ekonomika začala narážet na své limity díky podinvestovanosti, trhu práce a struktuře ekonomiky,” uvádí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Covid prohlubuje inflaci

Rostoucí inflace samozřejmě není pouze českým problémem. Kvůli pandemii se s ní potýká i řada silnějších ekonomik. V Česku však má však problém s inflací i jiné příčiny, než je tolikrát skloňovaný covid. „Inflace v České republice byla už před covidem nad inflačním cílem. A to při růstu ekonomiky jen o zhruba 3 %. Přehřívání české ekonomiky už při relativně nízkém růstu HDP ukazuje, že česká ekonomika naráží na své produkční možnosti výrazně dříve než v minulosti. Například před rokem 2008 to bylo až při růstu okolo pěti procent,“ doplňuje David Navrátil.

Míra inflace v uplynulém roce dosahovala 3,3 % a vyšších hodnot dosáhli jen Maďaři a Poláci. Důvodem růstu byly mimo jiné i zdražující pohonné hmoty, rostoucí ceny energií, ale i nedostatek čipů a jím omezená automobilová výroba. Růst inflace navíc není jen problémem Evropské unie, ve stejné situaci jsou i Spojené státy, kde je situace s inflací nejhorší od roku 1982. V Indexu prosperity jsme se zaměřili na rozdíly oproti dvouprocentnímu růstu, který většina evropských ekonomik považuje za ideální. V tomto ohledu je více zohledněna deflace, která může být pro evropské státy stejně škodlivá, jako přílišná inflace. Proto se Česko neumisťuje na 3. nejhorší pozici, ale na 8. nejlepší příčce. Poslední místo pak patří Řecku s 0,6% deflací.

Vysoká míra diverzifikace, ale nízká přidaná hodnota

Nejlepší pozici jsme získali v kategorii, kterou každoročně vyhodnocuje Observatoř ekonomické komplexity. Ukazatel ekonomické komplexity posuzuje míru diverzifikace ekonomiky, což v praxi signalizuje odolnost ekonomiky vůči výpadkům produkce nebo poptávky v jednom odvětví. V celosvětovém srovnání 146 zemí Česko stanulo na sedmém místě, a ve srovnání napříč Evropou šlo dokonce o druhou příčku. Nicméně tato silná stránka české ekonomiky se nepropisuje do vysoké přidané hodnoty nebo národního důchodu. V těchto dvou proměnných jsme naopak třetí nejhorší. 

“Když to hodně zjednodušíme, že z hlediska produkce jsme už Německo dohnali. Ale přidanou hodnota, nebo jednodušeji marže, kterou z této produkce jsme schopni získat, je už o 20 % nižší než v Německu. A o dalších 10 procentních bodů je nižší národní důchod, který nakonec v CR zůstane,” vysvětluje David Navrátil

Čtvrtina českého HDP jde zpátky do ekonomiky, potřebujeme změnit strukturu

Česko stanulo mezi třemi evropskými zeměmi s nejvyšší mírou investic vůči HDP. Zpátky do ekonomiky se totiž investuje 26,3 % toho, co se v Česku vyrobí. Více se investuje jen v Maďarsku, kde je výsledek ještě o půl procentního bodu vyšší než Česku, a v Irsku, které je se 39,7 % lidově řečeno „o třídu jinde“.

Každá ze zemí má jinou strukturu ekonomiky, a tudíž i investic. Všechny tři výše uvedené země mají vysoký podíl průmyslu na svém hospodářství, investice se však typově liší. Pro Česko je typický vysoký podíl investic do strojů a zařízení. Irsko, kde je dominantní chemický a farmaceutický průmysl, má oproti ČR vyšší podíl investic do nehmotného majetku typu patentů, ochranných známek či softwaru. „V roce 2020 činil podíl investic do práv duševního vlastnictví v Irsku 71 % na celkových investicích, zatímco v Česku to byla pouze pětina investic. Na údaj o celkové míře investic vůči HDP nelze pohlížet jen optikou ‚čím více, tím lépe‘, důležitá je oblast, do které směřují,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Robotizace a digitalizace veřejné správy jako podinvestované oblasti

Vyšší míra investic automaticky neznamená rychlejší modernizaci ekonomiky, zvlášť ve srovnání s jinými zeměmi. „Je to například vidět na robotizaci české ekonomiky. Počet robotů na pracovníka v Česku sice roste, ale ne dostatečně. Proto Česko vypadlo z první dvacítky nejvíce robotizovaných ekonomik světa. Aktuálně je v oblasti robotizace evropským premiantem Německo s 371 roboty na 10 tisíc zaměstnanců, následované Švédskem s 289 a Dánskem s 246 roboty. Pro někoho může být překvapením, že je už i Čína více robotizovaná než ČR,” uvádí David Navrátil.

Dále, potřebujeme investice namířit do oblastí, které zvýší podíl přidané hodnoty na produkci. Samotná výroba, která se u nás často označuje jako montovna, má relativně nízkou marži, zvlášť pokud je součástí dodavatelského řetězce. Přidanou hodnotu na produkci mohou firmy v tzv. předvýrobní fázi zvyšovat investicemi do výzkumu a inovací a designem vlastních výrobků a služeb. V povýrobní fázi potom zvýšením podílů výroby se vztahem s koncovým zákazníkem, vlastní distribucí, a nabízením následných služeb.

Další oblastí, ve které má Česko velké rezervy, je digitalizace veřejné správy.  V oblasti e-governmentu se Česko propadá až na dvacátou příčku v EU a v oblasti dlouhodobé vládní vize jsme se například v Globálním reportu konkurenceschopnosti umístili až na 111. místě. A to přitom investice státu do e-govermentu přesáhly 60 miliard od roku 2016. 

V soukromém obchodním sektoru dosahuje Česko v řadě srovnání špičky, někde na úrovni Dánska. Podle Českého statistického úřadu mělo například vlastní webové stránky vloni na 83 % firem s deseti a víc zaměstnanci. Možnost objednat si zboží online pak nabízela třetina firem, což je třetí nejvyšší podíl v EU. Diametrálně odlišná situace je ale ve veřejném sektoru. V oblasti e-governmentu se Česko propadá až na dvacátou příčku v EU.

Nejzdravější ekonomika patří Švédsku

Nejlépe si v prvním pilíři Indexu prosperity vede Švédsko, které sice v žádné kategorii přímo nevítězí, ale jeho nejlepším umístěním je (podobně jako v případě Česka) druhá příčka. Na rozdíl od Česka se však Švédsko na druhé pozici umístilo hned třikrát, a tak získalo první příčku. Na pomyslné stupně vítězů se dostalo ještě druhé Německo a třetí Dánsko.

„Nejméně zdravou ekonomiku má pak v EU Řecko, které následuje Polsko a výsledky pak uzavírá Bulharsko s Kyprem, které sdílí 24. a 25. příčku se stejným bodovým ohodnocením. Řecko se na poslední příčce srovnání objevuje přesně v polovině zkoumaných kategorií a jeho ekonomice tak škodí především vysoký veřejný dluh, nízká míra investic, špatná ekonomická komplexita i nejvyšší deflace,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, datový analytik Evropy v datech.

Metodologie projektu

Výsledky každého z pilířů počítáme pomocí přibližně deseti indikátorů, které se k dané problematice vztahují. Tato data čerpáme z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN.

Každou metriku přepočítáváme podle pořadí, na kterém se státy evropské sedmadvacítky umístily a stejným způsobem docházíme i k výsledkům každého z deseti pilířů. Každý indikátor hodnotíme stejnou vahou, aby nedocházelo ke zvýhodnění či upozadění některé ze proměnných.

Obdobným způsobem, jakým vypočítáváme výsledky každého tematického pilíře, pak na konci roku propočítáváme i výsledný Index Prosperity Česka, který se pak zakládá na bezmála stovce metrik.

Mohlo by vás zajímat

Index prosperity Česka 2022

Index prosperity Česka 2023

Index finančního zdraví 2023