20. 5. 2024

Index prosperity Česka 2023

Sdílejte článek Prozkoumejte výsledky

Index prosperity Česka 2023

Česku se nedaří dohánět západní Evropu. V meziročním srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví si Česko pohoršilo o dvě příčky na 15. místo v EU

Česko se ve druhém ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví propadlo ze 13. na 15. místo v EU. Nejlépe se nám daří v oblasti zdravotnictví a obrany, naopak nejvíce zaostáváme u úrovně bydlení a stavu životního prostředí. Žebříček unijních zemí vedou severské státy v čele se Švédskem a z druhé strany ho uzavírá Balkán, především Rumunsko a Řecko. Meziročně si Česko nejvíc pohoršilo v oblasti ekonomiky, kde jsme kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě spadli z devátého na dvanácté místo. I proto je nový ročník projektu vyhlášen na konferenci ReVize Česka, kterou pořádá spolek Druhá ekonomická transformace, jehož členové se zasazují o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

V prvním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví skončilo Česko na průměrném 13. místě v eurounijním srovnání. Datová analýza ukázala nejen na silné stránky českého prostředí jako je zdravotnictví a bezpečnost či solidarita ve společnosti, ale i na rezervy, se kterými se Česko musí vypořádat. Ačkoliv meziročně došlo v řadě indikátorů k pozitivnímu posunu a zlepšení, v celkovém pořadí jsme se o dvě místa propadli. Na vině propadu pod průměr EU je především pokles v oblasti ekonomiky či vzdělání a výzkumu.

Právě v oblasti vědy by podle Alexandry Kaly hodně pomohlo odstranění překážek pro propojování výzkumných center s byznysem ze strany státu. „Dokážeme dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu. Bez nich ale česká věda nebude vytvářet produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou,“ vysvětluje majitelka Profimed a ambasadorka spolku Druhá ekonomická transformace.

Evropské srovnání vedou na pomyslných stupních vítězů všechny tři severské státy v čele se Švédskem, které obhájilo své prvenství z loňského ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví. Na konci srovnání se pak umisťují země z jihovýchodní části EU – Bulharsko, Rumunsko a na poslední příčce je už druhým rokem Řecko. Vloni bylo Česko hned po Estonsku druhou nejsilnější zemí bývalého východního bloku, letos nás v prosperitě předběhlo i Slovinsko. 

Z našich sousedů jsou na tom Polsko a Slovensko výrazně hůře než my, avšak Rakousko s Německem se umisťují v první desítce srovnávaných zemí. „Slovensko se v řadě indikátorů a celkových pilířů zahrnutých v Indexu prosperity umisťuje na posledních místech. V oblasti ekonomiky naše sousedy táhne dolů nízká přidaná hodnota na celkové produkci a nízká přidaná hodnota vývozu,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny, a dodává: „Slovensko je stejně jako Česko zemí, která se koncentruje na automobilový průmysl, přičemž jeho role je rovněž do velké míry subdodavatelská. V přepočtu na obyvatele je Slovensko největším producentem osobních automobilů na světě. Nejhoršího výsledku Slovensko dosáhlo v pilíři Úroveň bydlení, kde skončilo poslední z celé EU. Dostupnost bydlení je sice o něco lepší než v Česku, stejně jako my se však Slovensko potýká s tristní délkou stavebního řízení, a tedy nedostačujícím počtem bytů a domů v přepočtu na obyvatele. Z hlediska úrovně HDP na obyvatele je potřeba dodat, že Slovensko při svém vstupu do EU bylo na výrazně nižší úrovni. Česko do EU vstupovalo na 80% úrovni, kdežto Slovensko na necelých 60 %. Dnes se Slovensko nachází na 73 % a my na 90 % průměru EU.“

5. nejvyšší inflace podráží nohy české ekonomice

Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. „Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z nadprůměrné osmé příčky na 23. pozici. Naši bezmála 15% inflaci překonaly jen čtyři unijní státy a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle. Data Eurostatu shrnující stav loňského roku hovoří už o 12% inflaci v Česku, což je druhá nejvyšší hodnota hned po Maďarsku,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Zároveň ale dodává, že se začátkem letošního roku míra inflace ustálila na dvou procentech, což přesně odpovídá inflačnímu cíli ČNB.

Ani tak vysoká inflace však nepředstavovala ten nejzásadnější problémem české ekonomiky. Tím je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě, a to ať už ji srovnáváme s celkovou produkcí, tak pokud jde o přidanou hodnotu vývozu. „Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se snažíme tuto cestu definovat a podporovat,“ vysvětluje situaci Martin Wichterle,“ majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace.

Mezi pozitivní aspekty české ekonomiky jsou naopak její diverzifikovanost, pod níž se skrývá 3. nejvyšší ekonomická komplexita či šestý nejnižší státní dluh. I s ním se však pojí výrazné „ale“. Zatímco v roce 2022 šlo o 4. nejnižší dluh, vloni o 6. a podle nejnovějších letošních dat nám patří až 8. příčka. Dluh tak během tří let postupně vyšplhal z 37,7 % na 44,2 %, což poukazuje na nebezpečný trend.

Podle analytičky České spořitelny je však otázkou, zda bychom se vůbec měli snažit růst dluhu brzdit. „Zadlužování, které je způsobeno ‚projídáním‘ prostředků a neefektivním způsobem využití, je samozřejmě špatné. Růst dluhu, za kterým stojí prostředky investované do budoucnosti Česka, je naopak příležitostí, kterou bychom měli využít. Propast mezi Prahou a ostatními regiony Česka by nebyla tak hluboká v případě funkční dopravní infrastruktury. Stav D1, železnice a dojezdové časy mezi Prahou, Brnem a Ostravou nejsou funkční infrastrukturou,” upozorňuje Hrtúsová.

Ve zdravotnictví a bezpečnosti nás překonává pouze Německo

Pokud bychom se však měli zaměřit na pilíře a indikátory, ve kterých si Česko stojí dobře, nejlepšího výsledku dosahujeme v oblasti zdraví a bezpečnosti. Už vloni zde Česko obsadilo třetí příčku, podle posledních dat jsme se posunuli na stříbrnou pozici. Vděčíme za to především skvělé dostupnosti lékařské péče, na kterou z finančních nebo kapacitních důvodů nedosáhnou jen 0,2 % české populace. 

Dobře jsme na tom i z hlediska kyberbezpečnosti či relativně nízké kojenecké úmrtnosti. Ani tento pilíř však nezůstává bez problému – trápí nás vysoký podíl obézní populace, nízké výdaje na obranu nebo 62 let, kterých se Češi dožívají ve zdraví. Na to upozorňuje i Kateřina Hellebrandová, ředitelka Ministra Zdraví: „Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. V průměru se dožívají 62 let ve zdraví, oproti tomu premianti v EU – Švédové – 72 let. Rozdíl 10 let je alarmující. Víme, že naše vlastní zdraví je z 35 % determinováno naším individuálním chováním. Je tedy nutné, aby český národ převzal zodpovědnost za vlastní zdraví, a aby mu v tom stát maximálně pomohl, např. systematičtější multirezortní podporou prevence včetně zdravotní gramotnosti, zdaněním nezdravých potravin a nápojů atd. Zdravá populace totiž se státu vyplatí i ekonomicky.

Hellebrandová zároveň doplňuje, že problémem Čechů jsou především špatné stravovací návyky v kombinaci s nedostatkem pohybu. „Jsme na špičce v konzumaci alkoholu, ale i slazených nápojů, stále hodně kouříme, nejíme moc ovoce a zeleniny a patříme k nejobéznějším národům v Evropě. Již dnes víme, že bude minimálně 20 % všech dospělých bude do roku 2030 obézních, to je 2,651 milionů obyvatel v ČR s vysokým rizikem rozvoje diabetu a dalších onemocnění. Zdravotnictví to personálně ani ekonomicky nemá šanci unést. Je nutné, aby si to každý z nás uvědomil, včetně politiků a zákonodárců, a aby se český národ začal ozdravovat.“

Přístup k internetu má 91,5 % domácností, s vysokorychlostní internet však mnohde stále chybí

K pozitivnímu posunu o dvě příčky u nás došlo v oblasti digitalizace a infrastruktury. Meziročně stoupl počet domácností, které mají přístup k internetu na 91,5 %. Problémem ale zůstává pokrytí vysokorychlostním připojením, na které se nyní soustředí i čeští operátoři „Naší prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, které je klíčové pro rozvoj a digitalizaci České republiky. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, a to celou výstavbu značně prodlužuje,“ vysvětluje Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile. „Existence optické infrastruktury zejména v regionech je ve veřejném zájmu, ale místní autority to často bohužel nerespektují a kladou nám nepřiměřené překážky. I přes jejich postup se nám daří dlouhodobě investovat jak do stavby optické sítě, tak do rozšiřování 5G pokrytí,“ uzavírá Orgoník.

Posun jsme zaznamenali i v indikátoru digitalizace státní správy. „Aktuálně již byly, nebo postupně jsou implementovány projekty podpořené Národním plánem obnovy a vedle rozšiřování infrastruktury obnovitelných zdrojů je právě podpora dostupnosti připojení a navázané digitalizace a automatizace patrná. I přes poměrně výraznou konzervativnost české společnosti byly pozitivně přijaty a nasazeny velké digitalizační projekty jako Portál občana či Datových schránek, které často vynuceně, nicméně významně přispěly k tomuto trendu a věřím, že většina uživatelů tyto možnosti pozitivně cení,“ říká Markéta Kryková z dotačně poradenské společnosti enovation. 

První příčka nám nadále přísluší v hustotě železniční sítě nebo výdajů na veřejnou dopravu.

Bydlení a životní prostředí je v Česku nedostačující

Dlouhodobě nejhorších výsledků dosahujeme v pilířích, které vypovídají o tom, jak se Čechům bydlí. Úroveň bydlení i stav životního prostředí znamenaly pro Česko shodně 22. příčku v unijním srovnání. Z hlediska životního prostředí nám škodí emise z vytápění, znečištěné ovzduší ve městech či nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie, zatímco v oblasti bydlení trpíme roztříštěností místní správy, délkou stavebního řízení nebo nejhorší finanční dostupností bydlení. Na vlastní bydlení Češi spoří v průměru 15 let a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes 6 % Čechů, což nám v tomto indikátoru opatřilo 15. příčku.

I v těchto pilířích však existují příklady toho, co v Česku funguje dobře. V případě bydlení je to například kvalita staveb – máme pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká a jen 0,1 % domácností není vybavena hygienickým zařízením. Zároveň se u nás vyplatí nájemní bydlení, a to víc než ve 24 dalších unijních státech. V případě životního prostředí nám hrají do karet relativně nízké emise z dopravy, vysoké investice do životního prostředí nebo nízká spotřeba vody.
„V oblasti životního prostředí vidíme řadu pozitivních trendů, mezi nimi například zvyšující se míru recyklace a znovuvyužití materiálů či nárůst počtu obnovitelných zdrojů, především solárních nebo pokrok v agrivoltaice. Pozitivní je i celková změna vnímání tématu, lidem i firmám na životním prostředí záleží a více se mu věnují. Máme před sebou ale stále mnoho práce. Česko se bude muset adaptovat na rostoucí teploty i častější extrémní počasí jako důsledek klimatických změn a zapracovat musíme i na dekarbonizaci – pro Česko, jako nejprůmyslovější zemi EU, to je velká výzva,“ uzavírá Kateřina Novotná, šéfredaktorka portálu CSRD.cz.

Mohlo by vás zajímat

Index prosperity Česka 2022

Index prosperity Česka 2023

Index finančního zdraví 2023

Index prosperity Česka 2024

Index finančního zdraví 2024