Index prosperity regionů

Index prosperity regionů letos již podruhé srovnává kvalitu života napříč 206 českými mikroregiony (obcemi s rozšířenou působností a Prahou). V letošním ročníku analytický tým Evropy v datech rozšířil počet sledovaných indikátorů z 37 na 49, přičemž sledovaných oblastí – tedy pilířů – zůstalo sedm – jedná se o Demografii a sociální strukturu, Dostupnost péče, Ekonomiku, Občanskou vybavenost, Prostředí pro život, Volný čas a Vzdělávání. Mezi 12 nových indikátorů jsme zařadili například dostupnost bydlení, rychlost mobilního i pevného internetu, počet čerpacích i dobíjecích stanic, dostupnost sociálních služeb, návštěvnost turistických cílů či dotační podporu prostřednictvím místních akčních skupin (MAS). Mezi naše datové zdroje tak přibyly třeba Kudy z nudy, portál s největší nabídkou tipů na výlety a akce v Česku, který provozuje Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism, nebo Národní síť Místních akčních skupin České republiky. Právě rozšiřování sady indikátorů je jedním z dlouhodobých cílů projektu, kterým je motivovat různé aktéry ke sběru a šíření dat a zvyšovat jejich kvalitu a transparentnost.

Pozici ORP, kde vychází v součtu kvalita života jako nejvyšší v ČR, zaujalo po vzoru minulého ročníku ORP Turnov, hlavní centrum zpracování českých granátů. Také druhá příčka zůstala stejná; již podruhé patří lázeňskému ORP Luhačovice ve Zlínském kraji. Třetí pozice nicméně již změnu zaznamenala: letos si ji vydobylo ORP Žamberk nacházející se ve stínu Orlických hor, které si meziročně polepšilo ve všech sledovaných pilířích. K lepšímu umístění mu pomohl třeba i nově přidaný indikátor Dotační podpora přes MAS (Místní akční skupiny), který reflektuje, jaký objem veřejné podpory projekty na území tohoto ORP čerpaly právě skrze aktivitu místní akční skupiny. V případě Žamberku jde o 5. nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele mezi 206 mikroregiony. Trojicí ORP, které si meziročně polepšily v celkovém pořadí nejvíce, jsou nicméně Nový Bor, který se vyhoupl o 82 příček na 92. pozici, Králíky, které poskočily o 73 příček na 35. pozici, či Litoměřice, které poskočily o 72 příček na 90. pozici. Všechny tři si přitom výrazně polepšily zejména v pilíři Ekonomika.

„V praxi může být pozice mikroregionu v žebříčku dána do jisté míry faktory, jako je třeba historie nebo geografie, které se nachází mimo vůli jejích obyvatel a samosprávné reprezentace. Můj obdiv proto patří především těm mikroregionům, které se dokážou se svým třeba i nepříliš příznivým údělem poprat a v žebříčku se posouvat nahoru. Smeknout je tak potřeba před skokany roku, jako jsou právě Nový Bor, Králíky nebo Litoměřice,“ upozorňuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Co se týče mezikrajského porovnání, ve vedení stanuly Praha, Zlínský kraj a Vysočina. Nejvíce si nicméně polepšil Liberecký kraj, který se posunul z 8. na 5. příčku. Tři z deseti nejúspěšnějších mikroregionů v Česku přitom najdete právě ve Zlínském kraji: Luhačovicím patří 2. místo v celkovém žebříčku, Rožnovu pod Radhoštěm 7. a regionální metropoli Zlínu 8.

Turnov vede, a to díky dostupným sportovištím, zastávkám i kapacitám školek

ORP Turnov si udrželo první pozici v celkovém žebříčku i po rozšíření sledovaných indikátorů. „Klíčem úspěchu Turnova se zdá být vyrovnaný výkon napříč sedmi pilíři – k opravdové špičce mezi ORP patří sice jenom v případě pilíře Volný čas, zároveň se ale nedá říct, že by v některém z ostatních pilířů vyloženě zaostával. V oblasti volného času mu patří 3. pozice ze všech 206 českých ORP, přičemž vyniká zejména množstvím sportovišť v přepočtu na obyvatele,“ popisuje analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Hodnota 26,3 sportovišť na 1 000 „Turnováků“ je druhá nejvyšší v Česku, a Turnov tak v tomto ohledu trumfly pouze středočeské Sedlčany.
Oblast sportu v Turnově žije díky volnočasovému i organizovanému sportu. Co se týče organizovaného sportu, je to především díky dlouhodobě fungujícím turnovským sportovním spolkům a oddílům, které dohromady v současnosti sdružují téměř 5 tisíc registrovaných členů. „Každý si může najít svůj sport, ať už jde o ty běžné či méně obvyklé. Je zde například oddíl kanoistiky, inline a rychlobruslení nebo klub lyžařů. Velmi silnou základnu má atletika, oddíl orientačního běhu, juda, či šachový klub,” popisuje Martina Marková, vedoucí odboru školství, kultury a sportu v Turnově. Jako podstatný článek rozvoje města uvádí také městem založenou společnost, která řeší provozování všech městských sportovišť včetně venkovních volně dostupných hřišť.

Bohaté sportovní vyžití nabízí turnovský mikroregion i v přidružených obcích

Silným pilířem pohybu v ORP Turnov je ale také volnočasová dimenze. Z pohledu volnočasového sportování poskytlo Turnovu zajímavé zjištění dotazníkové šetření v rámci koncepce rozvoje sportu: „Mladší generace má zájem o sport pouze za předpokladu, že nebude vyvíjen žádný tlak na výkon,” říká Marková s tím, že je proto třeba se v rámci podpory a vytváření podmínek zabývat i nesoutěžním sportem. Za dobrým stavem sportu v ORP ale nestojí výhradně Turnov jako město. „Ve většině obcí ORP Turnov najdeme nějaké vyžití na venkovním sportovišti, mnohde je letní koupaliště a tam, kde mají v obci školu, je obvykle i tělocvična nebo místní sokolovna. Vedení některých obcí pak umožňuje svým obyvatelům využití vnitřních sportovišť. V mnoha obcích ORP Turnov se navíc v posledních letech podařilo volnočasová hřiště vybudovat,” připomíná Marková, že prosperita mikroregionů nespočívá pouze na hlavním sídle, ale na ORP jako celku.

Sport není jediným způsobem, jak v Turnově kvalitně trávit čas. Naznačuje to třeba 32. nejlepší hustota muzeí a galerií mezi českými ORP. Velmi dobře si vede také v pilíři Občanská vybavenost (11. místo z 206), kde ho táhnou nahoru zejména jedna z nejlepších dopravních obslužností – najdeme zde 8. nejvyšší počet zastávek veřejné dopravy na km² – nebo dostupné restaurace a hospody (18. příčka). Že nic není černobílé, dokazuje nicméně horší dostupnost lékáren, ve které si 187 českých mikroregionů vede lépe než Turnov.

Mezi kraji nejvíce posílil ten Liberecký, z 8. pozice se vyhoupl na 5. Jeho síla tkví ve volnočasovém potenciálu i dobré občanské vybavenosti

Největší skok mezi kraji zaznamenal Liberecký kraj, kam spadá i Turnov. Kraj se posunul z 8. na 5. pozici, za čímž stojí posuny hned několika libereckých mikroregionů. ORP Nový Bor se vyšplhalo ze 174. na 92. místo, Tanvald o 63 pozic na 54. a regionální metropole Liberec o 54 pozic na pozici 76. Zlepšení kraje částečně souvisí s rozšířením sady indikátorů. Nově sledované metriky jako ubytovací kapacity či poplatky z pobytu totiž přirozeně prospívají regionům s turistickým potenciálem, jako je právě oblast Českého ráje, Krkonoš či Jizerských hor. I to má za následek, že v pilíři Volný čas kraji patří vůbec nejlepší umístění v Česku.

Liberecku se také daří dobře v oblastech spadajících do sektoru občanské vybavenosti – v tomto pilíři se umisťuje jako druhý nejlepší v republice, hned za Prahou. Slabinou Libereckého kraje naopak zůstává pilíř Demografie a sociální struktura, kde si drží až 13. pozici ze 14 krajů, a to hlavně díky oproti většině krajů mírně vyšší míře sebevražednosti, a zároveň nižší porodnosti.

Vysočina exceluje v ekonomice a vzdělávání, Zlínský kraj v dostupnosti péče

Pokud se zaměříme na úroveň pilířů, Kraj Vysočina vede hned ve dvou oblastech – v ekonomice a ve vzdělávání. V ekonomických tématech se Vysočině daří zejména díky kombinaci nejnižšího podílu lidí v exekuci v ČR, který odpovídá pouhým 3,6 %, a příznivé finanční dostupnosti bydlení. Co se týče vzdělávání, mikroregiony se zde mohou chlubit zejména vysokým počtem základních škol v přepočtu na obyvatelstvo, na tisíc lidí zde vychází 0,56 škol. V Praze se hodnota přitom dostává na pouhých 0,21.

Dobré dostupnosti péče se pak nejvíce mohou těšit obyvatelé Zlínského kraje, kteří mají v průměru nejlepší přístup k praktickým lékařům i pediatrům. Takové výsledky alespoň trochu zmírňují skutečnost, že se Zlínsko vyznačuje vůbec nejvyšším věkovým průměrem v republice: data naznačují, že se region stárnutí populace z tohoto hlediska přizpůsobuje. 

Úbytek lékařů a problematická dostupnost péče jsou přitom živým problémem napříč Českem. Jako nejméně příznivá se podle Indexu zdá situace stran dostupnosti péče ve Středočeském kraji, v okolí Prahy totiž vznikají nové developerské projekty, praktičtí lékaři v okolí už ale nemají volné kapacity. Paradoxně tak právě suburbánní zóny kolem hlavního města patří mezi české regiony, které trpí nedostatkem ordinací nejvíce. „V odlehlých venkovských oblastech je ale situace také vážná, a má navíc řetězový charakter. Tam, kde není kvalitní škola, tam nebude ani lékař. Tam, kde není lékař, nebude ani učitel,” upozorňuje Michal Sojka z České lékařské komory, jak je problém s dostupností péče pevně provázaný s jinými strukturálními problémy regionů. Jak jsme ale již psali v článku věnovaném právě Praze a středním Čechám, nedostatečné kapacity Středočeského kraje může kompenzovat právě hlavní město, které si v tomto ohledu vede průměrně.

Z pohledu demografie nejméně problémů řeší Praha

V pilíři Prostředí pro život, který sdružuje jak třeba kriminalitu, tak i například ekologickou stabilitu, vede Královéhradecký kraj, následovaný tím Pardubickým. Hlavní město Praha pak jednoznačně dominuje v pilíři Demografie a sociální struktura – dle hodnot migračního salda jde o region, kam se v přepočtu na obyvatele přistěhovalo nejvíce osob, mezi lidmi je tu nejvíce těch vysokoškolsky vzdělaných, lidé zde mají naději, že se v rámci Česka dožijí nejvyššího věku, a zároveň zde mají v rámci Česka nejmenší problém se stárnutím populace i v přepočtu největší porodnost.

„Vítězná“ kombinace dostupného bydlení a kvalitního internetu

Ve finanční dostupnosti bydlení existuje mezi českými mikroregiony propastný rozdíl: zatímco v ORP Kraslice či Litvínov je bydlení podle hodnocení Ministerstva pro místní rozvoj nejdostupnější v celé republice, naopak nejhůře vycházejí ceny nemovitostí a nájemného v poměru k místním příjmům v Praze, Brně či Tanvaldu. Paradoxně tak právě některé obecně strukturálně slabší regiony nabízejí v tomto ohledu výhodu – otázkou pak zůstává, zda cenová dostupnost bydlení může přilákat nové obyvatele a přispět k oživení těchto oblastí. 

Právě v tomto identifikuje naše analýza jeden z potenciálů Česka do budoucna: dobré podmínky pro práci na dálku, mezi které patří i kvalitní internet, znamenají v kombinaci s dostupným bydlením šanci pro obecně strukturálně slabší regiony s levnějším bydlením. Pokud se v nich podaří zajistit kvalitní připojení, spíše se stanou atraktivní alternativou k metropolitním oblastem. Do „koktejlu atraktivity“ pak přirozeně přispějí i kvalitní občanská vybavenost a možnosti využití volného času v dané lokalitě.

Dobrým příkladem takového regionu může být ORP Ostrava. Ta se v letošním ročníku Indexu prosperity regionů umístila v celkovém výsledku na 127. místě. Oproti jiným velkým městům má bydlení relativně dostupné, na stobodové škále, kde hodnota 0 odpovídá nejlepší finanční dostupnosti bydlení, dosáhla 41,7 bodů (Praha, která v tomto vychází nejhůře, má rovných 100, Brno kolem 86). Zároveň se ale obyvatelé ORP Ostrava mohou v průměru těšit páté nejvyšší rychlosti (dle rychlosti stahování) mobilního internetu, osmé nejvyšší rychlosti pevného internetu, i osmému nejvyššímu počtu optických přípojek v přepočtu na obyvatele.

Vzhledem k tomu, že má dostatečné pokrytí internetem přímý dopad na kvalitu života, dostupnost digitálních služeb a konkurenceschopnost regionů, se operátoři zajištění stabilního mobilního signálu dlouhodobě věnují, což potvrzuje i Endre Miklós, manažer rozvoje mobilních sítí v T-Mobile. Poukazuje, že předpokladem pro maximální dosahované rychlosti internetu a potažmo vysoké hodnocení je mimo jiné využití kapacitní vrstvy C-Band. V rámci sítě společnosti T-Mobile již některé vysílače tuto vrstvu používají. Právě i ORP Ostrava patří mezi mikroregiony, kde modernizace proběhla. „Podobných lokalit je ale v Česku celá řada. Dlouhodobě stavímenové vysílače, upgradujeme a optimalizujeme sítě tak, aby se uživatelé našich služeb mohli na kvalitní konektivitu spolehnout za všech okolností a ve všech regionech,” doplňuje Miklós.

Počty dokončených bytů mezi lety výrazně skáčou

S dostupností bydlení úzce souvisí výstavba nových bytů. Podle dat ČSÚ mezi lety 2022 a 2024 došlo k výraznému propadu v počtu dokončených bytů napříč kraji. Při porovnání na úrovni ORP je pokles výrazný v lokalitách, kde se předtím stavělo intenzivně: ORP Poděbrady kleslo mezi lety 2022 a 2024 z 18,8 dokončených bytů na 1 000 obyvatel na 3,3; ORP Lysá nad Labem z 17,5 na 2,5; ORP Brandýs nad Labem z 17,5 na 5,5. Martina Mikeszová ze Sociologického ústavu AV ČR v tomto případě upozorňuje, že čím menší územní celek, tím více hodnoty mohou meziročně „skákat“, protože se třeba právě dokončuje nějaký projekt výstavby. Její kolega Petr Sunega pak dodává i nejnovější kontext: „V roce 2025 bylo v Česku celkem dokončeno o přibližně 3 500 bytů více než v roce předchozím.“

Dostupnost bydlení zůstává palčivým tématem zejména pro mladou generaci, pro kterou se bydlení stává úplně nedostupným. „Což vnímají jako selhání systému a to je nebezpečné, protože je to vhání do područí populistů. Potřebujeme stavět zhruba 50 tisíc jednotek ročně jen na obnovu fondu, k čemuž se ale ani neblížíme. Starostové navíc nejsou finančně motivováni k nové výstavbě. Zatímco česká obec dostane z ekonomického výkonu na svém území jen 1 %, v Polsku je to 30 %, a to musíme změnit skrze rozpočtové určení daní,“říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Lékárníci odcházejí do důchodu a venkovské lékárny mizí

Kromě dostupnosti lékařské péče stojí za zmínku také celorepubliková situace ohledně lékáren. Zatímco na venkově lékárny zanikají, ve městech přibývají, a to hlavně díky tomu, že je často najdeme jako součást obchodních center nebo poliklinik. Jak upozorňuje Veronika Orendášová z České lékárnické komory, problém to je i z toho důvodu, že lékárny ve venkovských regionech hrají významnou roli v systému primární péče: „Kromě výdeje léčiv poskytují pacientům i odborné poradenství při lehčích zdravotních potížích bez nutnosti návštěvy lékaře.” A jaké hrozí důsledky? Zánik takových lékáren na venkově sekundárně povede k přetěžování pohotovostních služeb a ambulancí.

V letošním ročníku Indexu vyšla jako ORP s nejlepší dostupností lékáren Jaroměř v Královéhradeckém kraji. Konkrétně zde vychází hodnota na téměř 41 lékáren v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Její domovský Královéhradecký kraj navíc dosáhl v mezikrajském srovnání také 1. pozice – na 100 tisíc obyvatel dle průměru jednotlivých ORP v Královéhradeckém kraji připadá 28,3 lékáren. „Královéhradecký kraj patří dlouhodobě mezi regiony s velmi dobrou dostupností. Jedním z důvodů může být silná tradice farmacie v regionu, protože v Hradci Králové sídlí Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, která každoročně vychovává nové farmaceuty. Jedním z důvodů je tak například to, že absolventi fakulty si najdou partnery při studiích v tomto regionu, a tím pádem tam zůstanou,” vysvětluje Orendášová. Z hlediska dostupnosti lékáren jsou podle České lékárnické komory obecně nejvíce ohrožené regiony s nižší hustotou obyvatelstva a vyšším podílem malých obcí. „Typicky některé periferní nebo pohraniční oblasti. Paradoxně ale pozorujeme nižší hustotu lékáren také v okolí Prahy,” upřesňuje Orendášová.

Ve výsledku navíc i lékárenství na venkově trápí podobný problém, jaký vidíme v případě zhoršující se dostupnosti ordinací – odchod lékárníků do důchodu. V řadě menších měst a obcí totiž provozují lékárny především majitelé-farmaceuti. „Pokud takový lékárník-majitel odejde do penze, ne vždy se podaří najít nástupce. Mladí farmaceuti totiž často preferují práci ve větších městech, kde mají širší pracovní možnosti a také lepší zázemí,” popisuje Orendášová, že venkovská lékárna tak mnohdy tímto způsobem zaniká.

Nabízí se otázka, jestli by s takovým vývojem mohly pomoci systémové změny, které by lépe zajistily dlouhodobou stabilitu lékárenské péče napříč republikou. Podle České lékárnické komory ano: „Jde například o změny systému odměňování lékáren, které je v současnosti z velké části závislé na ceně vydávaného léku. V menších obcích ordinují praktičtí lékaři, kteřípředepisují levnější léky než například specialisté ve městech. Za stejnou práci (výdej léku) tak menší lékárna zpravidla obdrží méně financí než lékárna na poliklinice. Rozdíl činí i desítky procent,” poukazuje Orendášová. Řešením přitom není změna toho, co lékaři předepisují, ale úprava systému tak, aby odměna lékárny lépe odrážela odvedenou práci bez ohledu na cenu vydaných léků. Na venkově si totiž lidé mohou dovolit spíše levnější léčiva. Jako další hrozbu pro některé malé lékárny pak Orendášová uvádí v současnosti široce diskutovaný zásilkový výdej léčiv na předpis.

Systém na podporu lokální ekonomiky pomáhá k nárůstu sportujících dětí

Analýza Indexu prosperity regionů potvrzuje širší trend: problémy s kvalitou života se netýkají výhradně tradičně zmiňovaných strukturálně postižených regionů na severu a severozápadě českého pohraničí, ale projevují se i v periferních částech jiných krajů. Plzeňský kraj například obsadil v celkovém mezikrajském žebříčku 12. místo, tedy třetí nejhorší pozici, přičemž rozdíl mezi samotnou metropolí Plzní a periferními ORP kraje zůstává značný. I tak je tu něco, v čem se Plzeňskému kraji daří, a to oblast volného času. Západnímu regionu v tomto ohledu patří 4. příčka mezi kraji.

Právě dobrá dostupnost volnočasových aktivit je velmi důležitá pro to, aby se regiony nepotýkaly i s jinými strukturálními problémy, připomíná Filip Novák ze společnosti Corrency stojící za systémem na podporu lokální ekonomiky, který radnicím umožňuje jednoduše a transparentně využívat finance určené k podpoře vybraných podnikatelských oblastí a místních. „Pokud si například děti nemají kde hrát, pak je takový region nezajímavý pro mladé rodiny, a tím pádem pro kvalifikovanou pracovní sílu. Důsledkem je, že se tyto rodiny stěhují do regionů, kde je dostupnost volnočasového vyžití vyšší, a regiony s horší dostupností se vylidňují,“ říká Novák.

Konkrétně ve zmíněném Plzeňském kraji nicméně Corrency teprve začíná. „Pionýrem je městský obvod Plzeň 1, kde pod vedením starostky Ivany Bubeníčkové Corrency úspěšně probíhá od roku 2025 právě na podporu volnočasových aktivit dětí,“ dodává Novák s tím, že po zavedení systému jde v regionech sledovat změnu: „Například v Jihlavě evidovali po zavedení Corrency nárůst sportujících dětí, a to rovnou o 5 %.“

V Mariánských Lázních využívají poplatky z pobytu i k rozvoji infrastruktury pro matky s dětmi či hendikepované

Jedním z nástrojů, kterým může prosperující cestovní ruch přispět k všeobecnému rozvoji mikroregionu, sleduje nově přidaný indikátor Poplatky z pobytu. Jde o poplatek, který musejí turisté zaplatit za to, že stráví noci v nějaké obci nebo městě. Podle dopočtů z dat za rok 2024 poskytnutých agenturou CzechTourism v přepočtu na obyvatele největší sumu na poplatcích z pobytu vybraly lázeňské destinace. První příčka z 206 ORP v Česku patří Mariánským Lázním, kde se v uvedeném roce vybralo 2 255 Kč na obyvatele; druhé místo obsadilo ORP Luhačovice, kde částka dosáhla 1 732 Kč a třetí příčku obsadily Karlovy Vary, kde se částka dostala na 1 068 Kč na obyvatele. To naznačuje jasnou dominanci ohledně přínosu poplatku z turistického pobytu pro lázeňské destinace. „Poplatek z pobytu je příjmem rozpočtu konkrétní obce nebo města. Jeho využití není jednotně určené a liší se podle rozhodnutí samosprávy. Část obcí investuje tyto prostředky zpět do rozvoje cestovního ruchu, část je využívá i na jiné oblasti,“ popisuje charakter takto vybraných peněz Kateřina Beránková z CzechTourism.

Mariánské Lázně, které takto získávají poměrově nejvíce prostředků ze všech ORP v Česku, se zároveň mohou pyšnit rolí průkopníka v systému vracení poplatků z pobytu do oblasti lázeňství a cestovního ruchu, a to jak ve formě investic, tak ve formě kulturních a marketingových projektů. Ve městě dokonce funguje Fond z pobytu, do kterého putuje 70 % výnosů z poplatků z pobytu. V roce 2025 Fond pracoval s částkou přibližně 42 milionů Kč. A jak konkrétně jsou prostředky fondu využity? Například jednou z největších položek je příspěvek do marketingových aktivit destinační agentury pro Karlovarský kraj „Živý kraj“, hradí se z nich ale také třeba každoroční pořádání Chopinova festivalu s mezinárodní klavírní soutěží, což je významná kulturní akce ve městě, nebo z něj v neposlední řadě peníze putují také na provoz známé Zpívající fontány.

Samotní obyvatelé Mariánských Lázní ale z poplatků z pobytu také těží: „Prostředky fondu jsou použity i k úhradě výdajů města souvisejících s pořízením, opravami, rekonstrukcí a modernizací stezek, infrastruktury a vybavení pro občany, cyklistiku či turistiku, hendikepované či matky s dětmi. Dále se z nich hradí také provoz toalet nebo zajištění květinové výzdoby,“ vyjmenovává Jana Palacká z Odboru kultury, lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Městského úřadu Mariánské Lázně. Dodává, že výdaje města související s cestovním ruchem a lázeňstvím však Fond z pobytu rozhodně nepokrývá ze 100 %.

Potenciál skrytý v Místních akčních skupinách

Další z cest, jak mohou do regionů putovat prostředky, jsou Místní akční skupiny (MAS). Dotační podpora přes MAS je indikátorem, který významně přilepšil mimo jiné v celkovém žebříčku bronzovému ORP Žamberk. V objemu dotační podpory přes MAS v přepočtu na obyvatele Žamberku patří celorepublikově 5. pozice. K 8. 12. 2025 do mikroregionu putovalo v rámci programového období 2021–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2027 na projekty realizované prostřednictvím MAS 1 571 korun na obyvatele (jde o podporu z operačních programů IROP, OP TAK a OP ŽP). Zde je nicméně nutné poznamenat, že ve velkých městech MAS nepůsobí, proto mimo jiné v ORP Praha i ORP Brno dosahují u tohoto indikátoru nulové hodnoty.

MAS mohou naplňovat potřeby mikroregionů tam, kde na to samotné samosprávy nestačí. „U MAS vnímáme potenciál být ultimátním hybatelem místa, kde působí,“ potvrzuje Andrea Studihradová, CSR expertka v České spořitelně. „Jsou dostatečně blízko lidem, vidí, co v obcích skutečně chybí, umí rychle propojit správné lidi a nastartovat projekty, které by jinak vůbec nevznikly. Díky tomu dokážou rozhýbat nejen venkov lidsky, rozvojově i finančně –a přesně to regiony potřebují,“ vyjmenovává Studihradová a dodává, že MAS jsou častým partnerem či expertem v podpořených projektech sousedského grantu České spořitelny Dokážeme víc. Konkrétním pozitivním příkladem vlivu MAS na mikroregion může být situace ve Starém Jičíně v Moravskoslezském kraji. „Obec Starý Jičín získala díky zapojení do projektu MAS Lašsko komunitní pracovnici, která se věnuje tomu, co obce často nestíhají: zjišťuje potřeby lidí, mapuje terén a hledá místní lídry. I díky tomu může Starý Jičín participativně upravit prostranství pod svým slavným hradem pro užitek a radost svých občanů,“ uzavírá Studihradová.

Síla mikroregionů tkví ve vyváženém výkonu

Mikroregiony, kterým v našem hodnocení vyšlo celkové skóre nejhůře, spojují určité charakteristiky. Povaha problémů v těchto ORP je kumulativní, jejich problémy se tedy vrství přes všechny pilíře současně. Jde často o strukturální potíže, které jsou dílem dány i historicky. Trojice uzavírající žebříček se například vyznačuje horším prostředím pro život, a společný má také problém s nízkým podílem vysokoškoláků nebo malou hustotou podnikatelů. Náš Index nicméně ukazuje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba i na případu vedoucího Turnova –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že klíčem k úspěchu nemusí být excelence v jedné oblasti, ale vyrovnaný výkon napříč pilíři.