Finanční investice
82 % Čechů své peníze zhodnocuje, přímo investování se věnuje už polovina populace. Největší bariérou je nedostatek financí a strach ze ztráty peněz
Zájem Čechů o zhodnocování peněz výrazně roste. Zatímco v roce 2024 se o něj snažilo 66 % populace, letos už své peníze „nechává pracovat“ 82 % lidí. Aktivně investuje 55 % Čechů, což je oproti předchozím 41 % znatelný posun. Přestože třetina veřejnosti považuje investování za nutnost, řada Čechů se stále potýká s výraznými překážkami – zejména nedostatek volných prostředků a obavy ze ztráty peněz. Češi sice dál preferují stabilnější nástroje, jako jsou spořicí účty či penzijní spoření, ale i tak investice do fondů, akcií či ETF postupně sílí, a to zejména u mladších a příjmově silnějších skupin.
Ačkoliv se silná inflace minulých let relativně ustálila, snaha zhodnocovat své peníze Čechy neopustila, naopak. Zatímco v roce 2024, kdy jsme se tématu věnovali naposledy, se o zhodnocení vlastních prostředků snažilo 66 % obyvatel, podle letošních výsledků průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví své peníze nechává zhodnocovat už 82 % Čechů. Obecně se mu věnují častěji muži, mladší generace a lidé z rodin s vyššími příjmy.
Ke zhodnocování prostředků využívají Češi nejčastěji spořicí účty, což z hlediska zisku není ani zdaleka ten nejefektivnější nástroj, jde však o jeden z těch nejstabilnějších. Využívají ho až ¾ Čechů, jelikož nemá téměř žádnou vstupní bariéru, lze z něj peníze snadno převést na běžný účet a a zároveň nepředstavuje takřka žádné riziko ztráty peněz. Oproti tomu však nabízí mnohem nižší zhodnocení než například aktivní investování do akcií. Oblíbeným nástrojem je i penzijní spoření a až na třetím místě jsou investice do akcií, ETF fondů, dluhopisů či podílových fondů. Zatímco počet těch, kteří se snaží zhodnocovat, vzrostl, rozložení jimi využívaných nástrojů zůstává téměř totožné.
„Mezi našimi klienty postupně roste zájem o akciové fondy, které vykázaly zajímavé zhodnocení díky dlouhému ekonomickému cyklu, a poslední dva roky i o nemovitostní fondy, které podobně také těží z nedávné historické výkonnosti. O smíšené fondy je v poslední době standardní zájem bez výrazných výkyvů, poptávka po dluhopisových fondech, jejichž absolutní prodeje jsou stále nejvyšší, je do značné míry funkcí nominálních úrokových sazeb. Postupně roste poptávka po tematických fondech jako jsou obranný průmysl, digitální aktiva, energetika) a alternativních aktivech (tzv. private markets),” říká Martin Řezáč, šéf Erste Asset Management ČR.
Investiční fondy překonávají přímé nákupy akcií takřka trojnásobně
Zároveň přibyl i podíl těch, kteří se považují za investory v užším slova smyslu. Jejich zastoupení v populaci vzrostlo ze 41 % z posledního šetření na 55 %. I zde jde častěji o muže do 40 let s vysokoškolským vzděláním a vyššími příjmy. Za rozšířením zájmu o investice podle ekonoma Dominika Stroukala nestojí inflační šok minulých let, ale strukturální proměna společnosti. „Zatímco vysoká inflace posloužila jako nezbytný budíček, trvalost tohoto trendu zajistila kombinace snadno dostupných mobilních aplikací a zavedení Dlouhodobého investičního produktu (DIP), který investování definitivně legitimizoval a daňově srovnal jako standardní nástroj zajištění na stáří. Svou roli sehrály i banky, které se rychle přizpůsobily trendům digitalizace a demokratizace investování a začaly nabízet levné a jednoduché investice přímo ze svých mobilních aplikací. Z národa střadatelů se tak stáváme společností, která už aktivní správu majetku nepovažuje za hazard, ale za nezbytnou součást finanční hygieny,“ tvrdí ekonom.
Nejčastějším důvodem pro investování je snaha zhodnotit své finance, zajistit si lepší budoucnost či chránit se před inflací. Třetina investujících si skrze investice snaží zajistit finanční nezávislost a pasivní příjem. Většímu využívání investičních nástrojů však brání zejména strach ze ztráty prostředků nebo jejich současný nedostatek. „V meziročním srovnání, od února 2025 do února 2026, nám počet investorů vzrostl o 12 % na více než 750 tisíc. Z celkového počtu retailových klientů pravidelně investuje více než dvě třetiny,“ vysvětluje Lukáš Míka, který je v České spořitelně odpovědný za rozvoj investičních a depozitních řešení a dodává: „Nejčastěji se jedná o podílové fondy, nicméně vidíme, že od té doby, co má digitální bankovnictví George svoji vlastní investiční sekci, roste počet klientů, kteří nakupují akcie a ETF. Naši investiční sekci si již otevřelo více než 2 miliony klientů. Digitálně vstupují do investic výrazně mladší klienti (průměrný věk 35 let) než je tomu na našich pobočkách, kde je průměrný věk nového investora 59 let.“
59 % investorů využívá investiční fondy nebo ETF
Nejoblíbenějším investičním nástrojem a jakýmsi vstupním bodem do světa investic jsou podle průzkumu pro Čechy investiční fondy nebo ETF, včetně penzijních fondů – využívá je bezmála 59 % investorů a u mladých do třiceti let je tento poměr ještě vyšší. Přímé nákupy akcií pak volí 23 % investorské populace. Následují nákupy nemovitostí a drahých kovů, které se pohybují kolem 18 %.
Na oblíbenosti podle Stroukala posilují i kryptoměny. „Vztah Čechů ke kryptoměnám se v posledních letech transformoval z divoké spekulace v uznávanou třídu aktiv, kterou dnes značná část investorů vnímá jako ‚digitální zlato‘ pro diverzifikaci portfolia. Klíčovým milníkem byl rok 2025, kdy evropská regulace MiCA a narovnání daňových podmínek, tj. časového a hodnotového testu, v ČR vytáhly krypto z šedé zóny a dodaly mu punc standardního investičního nástroje. Dříve šlo o divoký západ, dnes se krypto stalo respektovanou, byť stále rizikovější alternativou s jasnými pravidly hry.“
Zajímavý je proto i pohled na ty, kteří se nespoléhají na jediný typ investic. Aktivně totiž své portfolio diverzifikuje 42 % lidí. „Diverzifikace portfolia je jeden z nejdůležitějších principů investování – chrání klienty před velkými propady a zvyšuje šanci na stabilní a dlouhodobý výnos. Diverzifikované portfolio má menší volatilitu – výkyvy jsou mírnější než u portfolia, které stojí jen na jednom typu aktiv,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Čtvrtina Čechů kontroluje finance alespoň jednou týdně
Co se týče hodnoty investic, dvě třetiny českých investorů mají ve svém portfoliu prostředky v hodnotě do půl milionu korun. U 4 % investorů pak aktiva převyšují tři miliony korun – nejčastěji v případě Čechů ve věku 40-49 let.
Z hlediska frekvence investování patří Češi relativně mezi ty pilné. Tři čtvrtiny investující populace vkládají peníze do investic alespoň jednou měsíčně. S takovým množstvím času věnovaného rozšiřování svého portfolia jasně vyplývá, že Češi chtějí mít své finance pod dohledem. „To se nám potvrdilo i v průzkumu. Čtvrtina Čechů kontroluje stav svých zainvestovaných peněz alespoň jednou týdně a pětina téměř denně. Nejčastěji k tomu navíc využívají aplikaci v mobilu,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech a doplňuje: „Až pro 89 % investorů je důležitá možnost sledování vývoje svých investic třeba právě v aplikaci.“
Muži řeší hlavně výnosy, ženám záleží i na odpovědnosti firem
Úspěšnost investic se samozřejmě různí, ale obecně jsou jen pro 4 % Čechů ztrátové (pro 1 % pak výrazně ztrátové). Pro 42 % Čechů je investování naopak ziskové a daří se jím porážet inflaci, a dalších 37 % tvrdí, že z něj sice zisk mají, ten ale nedosahuje inflačních hodnot. Se ziskovostí se zdají být úspěšnější muži, kteří alespoň částečný zisk u investic přiznávají v 82 % případů, zatímco ženy v 73,5 %.
Právě vidina co nejvyššího zisku je s těsným náskokem nad omezením rizikovosti hlavním faktorem při rozhodování o výběru investic. To je vidět zejména u mužů, kde potenciál zisku převyšuje menší rizikovost v poměru 5:4, zatímco u žen je tomu naopak. Jelikož však muži investují častěji, v celkové populaci těsně vítězí vyšší zisk. Ženy pak mnohem častěji zohledňují odpovědnost firem, do kterých vkládají své prostředky. Zatímco muži dávají důraz na udržitelnost a odpovědnost ve 39 % případů, ženy tuto charakteristiku investic zohledňují v 58 % případů.
Čechům brání investovat nedostatek peněz, strach z krachu nebo nevědomost, jak začít
Třetina Čechů chápe investování jako nutnost, která jim pomáhá zvyšovat nebo alespoň udržovat životní úroveň. Když se ale podíváme na ty, kteří na konci měsíce těžko vycházejí s vlastním příjmem, převažuje názor, že je investování sice důležité, ale chybějí jim na něj peníze. Za nedůležité ho ostatně označila jen 4 procenta Čechů. Je tedy vidět, že většina Čechů na investice nenahlíží skrz prsty, ale často musí bojovat s příliš velkými překážkami, které jim ve zhodnocování peněz brání.
O jaké bariéry jde? Jelikož jsou investice finančním tématem, nepřekvapivě problém opět vězí v penězích, a to ať už v jejich současném nedostatku, nebo ve strachu z jejich případné ztráty. Následují obavy ze špatného rozhodnutí a za zmínku určitě stojí i obavy z výkyvů trhu, které se ale opět pojí se strachem ze ztráty peněz. Poměrně specifičtí jsou v tomto mladí, u kterých výrazně převažuje i přesvědčení o tom, že neví, jak začít.
Proto polovina těch, kteří neinvestují, prohlašuje, že pokud by měli více peněz, tak by s investováním začali. Dále zhruba 46 % respondentů by s investicemi začalo, kdyby si byli jistí, že o peníze nepřijdou, a pětině by pomohlo vysvětlení, jak s investováním začít.
